3. října 2024

Napojení rodinných domů na cestu v soukromém vlastnictví je rizikem

Zástupce ombudsmanky se opakovaně setkává s případy developerských projektů výstavby rodinných domů, kdy domy už jsou dokončeny, ale chybí příjezdová komunikace. Ta buď není postavena vůbec, nebo se v souvislosti s ní vyskytnou právní překážky, které nejenže znemožňují její užívání, ale fakticky mohou ohrozit i zkolaudování a užívání vlastních rodinných domů.

Zástupce ombudsmanky se nedávno zabýval případem ze Středočeského kraje, kdy developer přislíbil předat pozemní komunikaci po dokončení obci, ale ještě před kolaudací cesty zkrachoval a pozemek s cestou koupila další osoba. Vlastníci už  dokončených rodinných domů se ocitli v pasti. Příjezdová cesta není zkolaudovaná, vlastník pozemku nemá povinnost nechat ji zkolaudovat a v tomto případě ani o kolaudaci nežádá. Není ani vázán ústní dohodou developera s obcí o předání dokončené cesty. Místo toho nabízí obci nebo vlastníkům přilehlých rodinných domů, aby si cestu za vysokou cenu odkoupili. „Tyto problémy nelze vyřešit veřejným právem. Stavební zákon, ani zákon o pozemních komunikacích nemohou upravit vztahy a smluvní ujednání mezi jednotlivými aktéry dané situace,“ uvádí zástupce ombudsmanky a pokračuje: „Je pochopitelné, že se obec chová jako dobrý hospodář a nelze ji nutit, aby přistoupila na cenové požadavky vlastníka pozemku s cestou. Na druhou stranu má ale obec pomáhat svým občanům řešit problémy týkající se řádného přístupu k nemovitostem a zajištění komfortu bydlení vůbec. Oslovil jsem proto představitele obce s žádostí o vstřícný přístup k dořešení problému, aby mohla být komunikace zkolaudována a uvedena do trvalého užívání.“

Majitelé domů naštěstí nejsou zcela odříznuti, protože je nezpochybnitelné, že se na pozemku nachází alespoň veřejná účelová komunikace. Vlastník pozemku musí strpět její užívání, ale může silniční správní úřad žádat o omezení užívání. Z pohledu vlastníků nemovitostí tak jde o nejistý a nekomfortní stav.

Obce, které developerské projekty na svém území umožňují, by měly podle zástupce ombudsmanky dohlížet na to, že k jejich realizaci dojde v plném rozsahu a koordinovaně. V ideálním případě by výstavbě domů mělo předcházet vybudování a zkolaudování infrastruktury, aby domy mohly být na tuto infrastrukturu napojeny a následně řádně zkolaudovány. Rovněž by se měly obce s developery hned na začátku realizace záměru smluvně dohodnout, že developer pozemek s cestou na obec převede. „Ani vlastníci domů by se neměli spolehnout na ústní přísliby, když do nově budovaných domů investují nemalé finanční prostředky. Měli by si smluvně zajistit, i pod smluvní pokutou, že developer stavbu příjezdové komunikace či další infrastruktury dokončí a zkolauduje do určitého termínu. Pak by se v případě sporů mohli dožadovat smluvních nároků,“doporučuje zástupce ombudsmanky.

Většina developerských projektů realizovaných v České republice proběhne podle všeho bezkonfliktně. Závěr, kdy developer předá dokončenou cestu obci, případně ji obci přenechá za přijatelnou či symbolickou cenu, je poměrně častý a z hlediska práva nejkomfortnější. V některých případech se developer dohodne s vlastníky domů, že pozemek s cestou za rozumnou cenu společně odkoupí. I když jde z pohledu přístupu k domům také o řešení, není ideální. Přístupová cesta, i když má podobu komunikace s chodníky, se v tomto případě nestává místní komunikací. Místní komunikace totiž vždy vlastní obec a musí se o ně starat a udržovat je. Cesta ve společném vlastnictví zůstává pouze veřejnou účelovou komunikací, jejíž údržbu si musí vlastníci zajišťovat sami, a současně musí umožnit veřejnosti užívání cesty. Budoucnost pak může přinést podílovým vlastníkům další problémy, např. pokud bude někdo z nich nemovitost prodávat, nebo bude podíl součástí dědického řízení.

V kontextu daného případu zástupce ombudsmanky upozorňuje na zákon o pozemních komunikacích, podle kterého vlastník veřejné účelové komunikace má právo požádat silniční správní úřad o úpravu či omezení veřejného přístupu na tuto komunikaci. Silniční správní úřad může takové žádosti vyhovět jen po projednání s Policií ČR a jen za předpokladu, že úprava či omezení veřejného přístupu je nezbytná k ochraně oprávněných zájmů vlastníka komunikace.

Zdroj: Veřejný ochránce práv

Foto: Pixabay