V dědickém řízení jsem nabyla zchátralou nemovitost s pozemkem uprostřed malinké obce na Semilsku. Dům je velmi starý a mnoho desetiletí tu nikdo stále nebydlel. Studiem map jsme s manželem zjistili, že část pozemku si oplotila obec (zřejmě již před mnoha lety) jako zahradu mateřské školky (cca 16 m2). Nemáme k ní přístup. Jaké kroky mám podniknout v případě zpětnabytí pozemku, případně jak postupovat ve vztahu k obci.
Odpověď – 1. část
Předně si Vás dovoluji upozornit na skutečnost, že jelikož neznám veškerá specifika Vašeho případu, budu ve své odpovědi vycházet toliko z platné právní úpravy, a to zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).
Jestliže je dle údajů zapsaných v katastru nemovitostí předmětná část součástí Vašeho pozemku a obec si tedy tuto část Vašeho pozemku neoprávněně oplotila, můžete se dle OZ jakožto vlastník předmětného pozemku bránit proti neoprávněnému zadržování věci. Konkrétně Vám svědčí právo domáhat se vyklizení předmětné části Vašeho pozemku.
Ve Vašem případě tedy můžete obec vyzvat, aby předmětnou část Vašeho pozemku vyklidila a umožnila Vám k ní přístup. Jestliže nebude v tomto ohledu obec ochotná Vám vyhovět, můžete se vyklizení části Vašeho pozemku domáhat soudní cestou. V takovém případě budete muset prokázat, že předmětná část je skutečně součástí Vašeho pozemku, což lze provést například výpisem z katastru nemovitostí.
Odpověď – 2. část
Zároveň si zde dovoluji uvést, že přichází taktéž v úvahu to, zda nedošlo ze strany obce k vydržení předmětné části Vašeho pozemku, a tím k nabytí vlastnického práva k ní. Jestliže totiž k jejímu oplocení došlo již před několika lety, jak uvádíte ve svém dotazu, mohlo k tomu za určitých podmínek dojít.
Vydržení může být řádné či mimořádné. V případě řádné držby je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci zapotřebí nepřerušené držby věci trvající deset let. Ve Vašem případě se však mohlo spíše jednat o mimořádné vydržení, kterým lze nabýt vlastnické právo k nemovité věci nepřerušenou držbou trvající dvacet let, i když držitel neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. Výjimkou z toho je pouze případ, kdy se držiteli prokáže nepoctivý úmysl. Z ustálené judikatury českých soudů současně vyplývá, že i v případě držby pozemku v rozporu se stavem evidovaným v katastru nemovitostí je možné naplnit podmínky pro vydržení. Při posuzování hlediska dobré víry, a tedy naplnění podmínek poctivé držby je však třeba přihlížet ke všem skutečnostem, z nichž bylo možné usuzovat, že držitel byl v dobré víře.
Bez bližších znalostí však nelze danou věc s jistotou posoudit.
Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS
Foto: Pixabay