20. května 2024

Právní poradna: Jaké mají nečlenové bytového družstva pravomoce?

Chci se zeptat na pravomoce dvou nečlenů bytového družstva (dva byty jsou v osobním vlastnictví) z devíti družstevních bytů. Stanovy se nezmiňují o nečlenech. Jaké mají nečlenové pravomoce? Hlasovat nemohou? Musely by se změnit stanovy, že by i nečlenové mohli hlasovat? Je to možnost? 

Odpověď – 1. část

Jelikož neznám veškerá specifika vašeho případu, konkrétně pak stanovy vašeho družstva a popř. pravidla prohlášení, budu vycházet z platné právní úpravy, a to zejména z občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.

Z vašeho dotazu není zřejmé, jakou skutečnost spojujete se zánikem vašeho členství v bytovém družstvu. Obecně totiž členství v bytovém družstvu převodem jednotky do vlastnictví jeho člena nezaniká. Jak uvedl Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 1. 2021 převodem družstevního bytu dochází k zániku členských práv a povinností plynoucích z nájmu družstevního bytu, nicméně nedochází k zániku členství v bytovém družstvu a nabyvatel bytové jednotky zůstává jeho členem s právy a povinnostmi příslušející každému členu bytového družstva bez připnutí ke konkrétnímu bytu.

Obecně je zánik členství v družstvu upraven v zákoně o obchodních korporacích, dle kterého členství zaniká např. dohodou, vystoupením člena, vyloučením člena, převodem družstevního podílu, přechodem družstevního podílu, smrtí člena družstva, zánikem právnické osoby, která je členem družstva atd. Pokud tedy nenastala některá uvedená skutečnost v zákoně či ve stanovách družstva, vaše členství stále trvá a můžete uplatňovat svá práva a povinnosti s výjimkou shora uvedených práv a povinností plynoucích z nájmu družstevního bytu.

Odpověď – 2. část

Pokud by však vaše členství z důvodu existence některé ze skutečnosti uvedené v zákoně o obchodních korporacích, resp. ve stanovách skutečně zaniklo, pak by došlo k zániku práv a povinností vyplývající z členství a taková práva a povinnosti byste nemohla nadále uplatňovat.

Pokud však váš dotaz míří na otázku správy bytového domu, vzhledem ke skutečnosti, že povinnost založit SVJ vzniká v případě existence alespoň pěti jednotek, z nichž tři jsou ve vlastnictví tří různých osob, spravuje váš bytový dům správce dle občanského zákoníku, kterým je vlastník, který má větší než poloviční podíl na společných částech domu, ve vašem případě je to tedy bytové družstvo.

Dle občanského zákoníku se pak pro rozhodování v záležitostech správy domu a pozemku použijí ustanovení o shromáždění, přičemž vlastníky jednotek svolává správce a k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek a souhlas většiny všech vlastníků jednotek, pokud není stanoveno jinak. Pokud jde tedy o rozhodování, které patří do působnosti shromáždění dle občanského zákoníku, musíte i vy jakožto menšinoví vlastníci s takovým rozhodnutím souhlasit.

Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS

Foto: Pixabay