Pět let jsou nám v městském bytě účtovány náklady na odborné prohlídky a ostatní pravidelné činnosti zdůvodněné zákonem č. 67/2013 Sb. Jedná se o několik sedmipatrových domů, každý má dva vchody. Těm jsou náklady účtovány shodně (u nás je to 1 844 Kč na osobu), ale dům vedle má náklady o skoro 1 000 Kč nižší, což vzniká počtem nájemníku v domě. Toto rozúčtování se nám zdá diskriminační – je možné to takto počítat? Tyto domy jsou pod správou jednoho SERVISU. Ostatní domy v majetku města (jiný servis) tyto náklady neplatí, platí jen spotřebovanou energii jako to bylo vždy. Mé otázky jsou následující: Zákon je zákon tak proč nás tím odbývají, když neplatí pro všechny, nikdy nám tato platba nebyla oficiálně oznámena. Kde hledat chybu – u správce bytového fondu nebo servisu? Jak se můžeme bránit?
Odpověď – 1. část
Předně si vás dovoluji upozornit, že jelikož neznám veškerá specifika vašeho případu, budu ve své odpovědi vycházet z platné právní úpravy, a to zejména z občanského zákoníku a zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon o službách“).
Dle zákona o službách se službami rozumí „zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu“. Výsledná částka, kterou za služby platíte, se odvíjí od toho, jaké konkrétní služby využíváte a za jakou cenu. Vždy záleží na individuální potřebě daného domu a dále případné domluvě s poskytovatelem těchto služeb. Je možné, že dům s nižším počtem nájemníků využívá co do celkového množství méně služeb, nebo využívá služby v menším rozsahu, tudíž nelze jednoznačně určit adekvátní výši výsledné částky za služby dle místa poskytování obvyklé.
Pokud se na základě výše uvedeného domníváte, že platíte více než jiní, ačkoliv by tomu tak být nemělo, lze se v první řadě obrátit přímo na správce bytového fondu ve vašem domě s žádostí o informace, na které máte, jakožto nájemník, právo.
Odpověď –2. část
Nebude-li vám výše uvedené postačovat k objasnění situace, je možné se obrátit přímo na poskytovatele služeb, a to do 30 dnů od doručení vyúčtování, kdy můžete jako příjemci služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby vám doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle zákona o službách a aby vám jakožto příjemcům služeb umožnil pořízení kopií podkladů. Této vaší případné žádosti musí poskytovatel služeb vyhovět, a to do 30 dnů od jejího doručení.
Dle zákona o službách taktéž platí, že „případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předložíte jako příjemci služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů. Nepředložíte-li poskytovateli služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasíte. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení“.
Pokud by správce fondu, či poskytovatel odmítal splnit kteroukoliv ze svých výše uvedených povinností, případně byste měli nadále pochybnosti o správnosti a opodstatněnosti vyúčtování, existuje možnost se v krajním případě domáhat ochrany i soudní cestou.
Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS
Foto: Pixabay