Právní poradna: Nemožnost dokončit stavbu a odpovědnost za vzniklou škodu

Jsme stavební společnost, která má od loňského roku uzavřenou smlouvu o dílo na stavbu penzionu pro seniory, kdy měla být stavba zhotovena na konci dubna tohoto roku. Z důvodu epidemie koronaviru nám však část zaměstnanců zůstala doma v důsledku nařízené karantény a dále náš dodavatel stavebního materiálu je již dva týdny v prodlení s dodáním objednávek, bez kterých nemůžeme ve stavbě pokračovat. Již teď je jasné, že stavbu nestihneme v požadovaném termínu dokončit. Máme nějakou možnost, jak se zbavit odpovědnosti za škodu z důvodu nedodržení termínu dokončení stavby? Ve smlouvě máme uvedeny i pokuty za nedodržení sjednaných povinností. Je možné se zprostit od placení i těchto pokut?

Odpověď – 1. část

Právní úprava obchodních vztahů a institutu náhrady škody a smluvní pokuty je obecně upravena v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“). S ohledem na to, že neznám veškeré detaily daného případu, zejména znění smlouvy o dílo, budu ve svém odpovědi vycházet z této obecné právní úpravy.

Zároveň předesílám, že výklad výše uvedené právní úpravy je v daném případě dotčen mimořádnou situací vyvolanou pandemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. Nelze přitom zcela jednoznačně určit, jaký výklad k dané problematice bude zastáván soudy při řešení budoucích sporů vzniklých v důsledku neplnění smluvních povinností z důvodu pandemie koronaviru a vyvolaných mimořádných opatření.

K samotným dotazům uvádím následující. Z OZ vyplývá, že v případě, kdy smluvní strana poruší povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně. Dále ovšem stanoví, že povinnosti k náhradě škody se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli.

Názor odborné veřejnosti, ke kterému se též přikláním, je takový, že pandemie způsobená výskytem koronaviru spadá mezi případy tzv. vyšší moci, tedy nepředvídatelné události, které člověk v zásadě nemůže ovlivnit.

Pokud tedy skutečnost, že části Vašich zaměstnanců byla tzv. nařízena karanténa z důvodu nákazy koronavirem, zapříčiní nedodržení termínu zhotovení stavby, lze to, dle mého názoru, zřejmě považovat za okolnost zprošťující Vaši společnost povinnosti k náhradě škody vzniklé objednateli stavby. Současně je ve Vašem případě podstatné, že tato překážka, tedy výskyt pandemie, vznikla v době, kdy jste ještě nebyl v prodlení se zhotovením stavby. Pokud by uvedená překážka vznikla v době, kdy byste byl již v prodlení se zhotovením stavby z jiného důvodu nesouvisejícího s pandemií, pak by zřejmě nebylo možné dovozovat popsané zproštění povinnosti k náhradě škody.

Odpověď – 2. část

Co se týká zohlednění faktoru nedodání zboží ze strany Vašeho dodavatele, uvádím následující. Pokud by byla důvodem nedodržení termínu zhotovení stavby pouze skutečnost, že Váš dodavatel stavebního materiálnu nesplnil povinnost Vám tento materiál včas dodat, přičemž kdyby svou povinnost splnil, byl byste schopný i se zbývajícím počtem Vašich zaměstnanců stavbu včas zhotovit, pravděpodobně by nebylo možné dovodit zproštění povinnosti nahradit škodu objednateli stavby. Vždy by ale bylo nutné důkladně posoudit všechny okolnosti vzniklé situace. K tomu dále dodávám, že za takové situace byste mohl následně vůči Vašemu dodavateli uplatňovat tzv. regresní nárok na uhrazení částky, kterou byste zaplatil Vašemu objednateli stavby z titulu náhrady škody.

Z OZ dále vyplývá, že ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Z ustálené judikatury také vyplývá, že smluvní pokuta je objektivizovaná bez možností liberace (zproštění), a tedy dlužník je povinen zaplatit ji bez ohledu na své zavinění. Z toho důvodu se domnívám, že i když nebudete muset nahradit objednateli škodu způsobenou nedodržení termínu zhotovení stavby, smluvní pokutu budete muset uhradit. Nicméně zde bude záležet na konkrétním ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě o dílo, kterou jste s objednatelem stavby uzavřel a zda jste si například pro některé případy úhradu smluvní pokuty nevyloučili. Také je otázkou, zda by případné trvání na úhradě smluvní pokuty ze strany objednatele nemohlo být označeno jako jednání v rozporu s dobrými mravy.

Odpověď – 3. část

Nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že ve Vašem případě by bylo pravděpodobně možné uvažovat o tom, že důsledky vyvolané pandemií (tj. nedostatek zaměstnanců potřebných ke zhotovení stavby) by mohly založit i podstatnou změnu okolností, kdy by v důsledku této změny došlo k hrubému znevýhodnění Vás jako smluvní strany, např. neúměrným zvýšením nákladů plnění. V takovém případě byste se mohl dovolávat práva jednat o změně termínu zhotovení stavby či jiných podmínek uzavřené smlouvy o dílo; anebo požádat soud za určitých podmínek o změnu či zrušení předmětné smlouvy. K tomu dodávám, že tento postup lze aplikovat pouze v případě, že jste si ho společně s objednatelem stavby výslovně nevyloučili ve smlouvě o dílo.

V každém případě je vždy třeba pečlivě zkoumat, zda výše uvedené případy ztíženého plnění z Vaší strany vznikly opravdu v příčinné souvislosti se vznikem pandemie, a to způsobem, který se nedal předvídat, odvrátit či překonat.

Závěrem doporučuji kontaktovat objednatele stavby, celou situaci s ním konzultovat, snažit se ji vyřešit uzavřením dohody/dodatku ke stávající smlouvě o dílo, a předejít tak případnému sporu. Pokud by nedošlo k dohodě s objednatelem stavby, navrhuji vyhledat odbornou právní pomoc a konzultovat konkrétní možný postup.

Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář ERHARTOVÁ GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS

Foto: Pixabay