5. prosince 2021

Právní poradna: Nesprávně prováděné rozúčtování nákladů na topení

V našem domě je rozúčtování nákladů na topení prováděno nesprávně. Počítá totiž s podlahovou plochou, nikoli se započitatelnou podlahovou plochou. V našem domě jsou (až na dvě výjimky) dva typy bytů, které mají stejnou plochu vytápěných místností, ale liší se tím, že cca polovina bytů má navíc další předsíň (která nesousedí s žádnou vytápěnou místností) a většina z nich také přistavěné zádveří (které sousedí jen s touto předsíní). Započitatelná podlahová plocha je pro oba typy skoro stejná (liší se cca o 1m2), ale podlahová plocha je v těch “větších” bytech větší o cca 18 m2. Chtěla jsem se zeptat, kdo je za rozúčtování zodpovědný (firma provádějící rozúčtování, správcovská firma, která má přesné údaje o bytech, nebo SVJ?), na koho se máme obrátit, když chceme zjednat nápravu, a lze to i do minulosti?

Bez podrobnější znalosti Vámi nastíněné situace budu ve své odpovědi vycházet z platné právní úpravy, a to zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

Na úvod se budu zabývat vymezením subjektů pro účely dalšího posouzení Vámi nastíněné problematiky. Zákon č. 67/2013 Sb. se v ustanovení § 2 věnuje vymezení pojmů, přičemž zde mimo jiné taktéž definuje kdo je poskytovatelem služeb a kdo je příjemcem služeb.

Poskytovatelem služeb je, vztaženo na zde řešený případ, společenství vlastníků jednotek, což je taktéž osoba, která je odpovědná za rozúčtování těchto nákladů a případné vyúčtování přeplatků a nedoplatků. Příjemcem služeb jste poté Vy, jakožto vlastník jednotky.

Pro určení nákladů na vytápění je rozhodné, zdali je stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu. Pokud tato povinnost stanovena není, rozúčtují se náklady u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen „vyhláška“). Změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po skončení zúčtovacího období.

 Odpověď – 2. část

Pokud je stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

Co se týká vyúčtování, ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. stanoví, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Z vyúčtování musí být patrný také rozdíl mezi skutečnou výši nákladů a celkovou výší přijatých záloh za jednotlivé služby. Jedině takové vyúčtování je řádné a může způsobit splatnost případného nedoplatku či přeplatku.  Finační vyrovnání se pak dle odst. 3 téhož ustanovení provádí v dohodnuté době nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Stěžejní pro posouzení tohoto případu je poté postup dle ustanovení § 8 odst 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se příjemce služeb na základě písemné žádosti může domáhat, aby mu poskytovatel služeb nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování a umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

 

Odpověď – 3. část

Následně je poté příjemce služeb oprávněn podat námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování, které musí předložit poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě ode dne doložení podkladů, do kterých nahlédl podle ustanovení § 8 odst 1 zákona č. 67/2013 Sb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

Pakliže by poté poskytovatel služeb v této 30 denní lhůtě námitky nevyřídil, uplatní se ustanovení § 13 zákona č. 67/2013 Sb., které stanoví, že příjemci v tomto případě náleží pokuta za prodlení. Výše pokuty je poté buď stanovena rozhodnutím společenství, přičemž tato nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Není-li ujednána, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

V tuto chvíli Vám tedy doporučuji postupovat způsobem včasného uplatnění námitek tak, jak uvádím výše, aby bylo následně možno v této věci sjednat nápravu. K tomuto dodávám, že v pokud neuplatníte proti vyúčtování námitky, nebrání to Vaší možnosti domáhat se řádného vyúčtování soudní cestou.

Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS

Foto: Pixabay

 

 

 

X