5. prosince 2021

Právní poradna: Volba kontrolní komise v bytovém družstvu

Prosím o zodpovězení dotazů na volbu kontrolní komise v našem bytovém družstvu (a 1 dotaz k úpravě stanov). Volba kontrolní komise letos proběhla na schůzi delegátů pořádané per rollam. Máme 49 delegátů. Otázka A. 1. kandidát do kontrolní komise byl zvolen 24 hlasy, 2. kandidát (na náhradníka do kontrolní komise) byl zvolen na základě 14 hlasů, 3. kandidát (na náhradníka do kontrolní komise) byl zvolen na základě 8 hlasů. Je možné někoho zvolit na základě menšího než polovičního počtu hlasů, když stanovy říkají, že schůze delegátů rozhoduje nadpoloviční většinou? Otázka B. Tento podnět byl zaslán představenstvu. To se hájí tím, že to usnesení kontroluje krajský soud, a tedy že je vše v pořádku. Dle našeho názoru odpovědnost za správnost rozhodnutí má představenstvo bytového družstva a to by mělo umět své rozhodnutí obhájit v souladu se stanovami (tj. i bez odkazu na jiné instituce). Dle našeho názoru krajský soud nekontroluje správnost přijatých usnesení, ale pouze zakládá všechny potřebné listiny. Je argument představenstva korektní? Otázka C. V našem bytovém družstvu došlo k přesunu 1 člena představenstva do kontrolní komise. Může bývalý člen představenstva z pozice člena kontrolní komise hodnotit kroky představenstva, jehož byl členem? A to nejen kroky nové, ale i ty, o kterých sám hlasoval? Otázka D. V tisku proběhla informace, že všechna bytová družstva mají povinnost upravit své stanovy do 31. 12. 2021 s ohledem na novelizaci ZOK. V našem bytovém družstvu ale úprava stanov neproběhla, přitom tam např. drobné opravy specifikovány nemáme. Hrozí nám jako bytovému družstvu nějaký postih, když se to neprojedná do konce roku 2021 na schůzi delegátů?

Odpověď – 1. část

Předně si Vás dovoluji upozornit, že jelikož neznám veškerá specifika Vašeho případu, a to především znění stanov Vašeho bytového družstva ani znění přijatých usnesení schůze delegátů, budu ve své odpovědi vycházet toliko z platné právní úpravy, a to konkrétně ze zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), který upravuje problematiku bytových družstev.

K Vaší první otázce Vás nejdříve musím upozornit na to, že obecně dle ust. § 652 odst. 2 ZOK nelze použít rozhodování per rollam při rozhodování delegátů. Zákon tento způsob rozhodování shromáždění delegátů neumožňuje, jelikož samotné nahrazení členské schůze shromážděním delegátů má sloužit ke zjednodušení a zefektivnění fungování a rozhodování členské schůze, přičemž kombinování těchto dvou zjednodušení je z hlediska zákona nepřípustné. Nicméně určitou výjimkou z tohoto zákazu představoval tzv. Lex Covid, který umožňoval do 30 .6. 2021, aby schůze delegátů rozhodovala per rollam.

Jestliže tedy bylo přijato rozhodnutí delegáty pomocí rozhodování per rollam v této době, mělo by to být z tohoto hlediska v pořádku.

Co se pak týká počtu delegátů nutných pro platnost hlasování, tak nejdříve je nutno uvést, že shromáždění delegátů je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů majících dohromady nejméně nadpoloviční většinu hlasů, nevyžaduje-li ZOK nebo stanovy přítomnost delegátů majících vyšší počet hlasů.

Dále pak jestliže stanovy stanovují pro platnost rozhodnutí shromáždění delegátů nadpoloviční většinu hlasů, tak toto množství hlasů musí být pro přijetí platného rozhodnutí dodrženo. Nicméně bez znalosti znění stanov Vašeho bytového družstva nejsem schopen posoudit, zda je vyžadována pro přijetí rozhodnutí nadpoloviční většina všech nebo přítomných delegátů.

Od této skutečnosti se pak bude odvíjet posouzení, zda byla předmětná rozhodnutí přijata platně či nikoliv. Ve vztahu k 3. kandidátovi však lze již v tuto chvíli podotknout, že i v případě, že by se shromáždění delegátů zúčastnilo pouze 25 delegátů (minimální zákonný požadavek), tak pro přijetí rozhodnutí o volbě tohoto kandidáta by bylo potřeba min. 13 hlasů.

Odpověď – 2. část

Ohledně Vaší druhé otázky, která se týká přezkumu platnosti přijatých usnesení, tak krajské soudy, resp. rejstříkové soudy nejsou oprávněny posuzovat platnost usnesení shromáždění delegátů v rámci rejstříkového řízení, neboť k tomu slouží jiné právní prostředky.

Dle platné právní úpravy platí, že každý člen, likvidátor nebo člen představenstva nebo kontrolní komise se může dovolávat neplatnosti usnesení shromáždění delegátů nejdříve u orgánů bytového družstva. Nelze-li se pak dovolat neplatnosti u těchto orgánů, může taková osoba navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti usnesení orgánu bytového družstva pro jeho rozpor se zákonem, se stanovami nebo s dobrými mravy.

Soud rozhoduje o platnosti usnesení orgánu bytového družstva až na základě návrhu k tomu oprávněné osoby dle ZOK. Jestliže tedy Vaše představenstvo tento problém nijak nevypořádá, až potom je možné obrátit se s věcí na soud.

Upozorňuji Vás však, že toto právo dovolat se neplatnosti usnesení orgánu bytového družstva zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o usnesení dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději pak do jednoho roku od přijetí usnesení. Pokud se tedy rozhodnete v této věci obrátit na soud, musíte tak udělat pouze v této zákonné lhůtě, poté již totiž není možné platnost usnesení shromáždění delegátů přezkoumávat.

Co se týká Vaší třetí otázky, tedy zda může bývalý člen představenstva jakožto současný člen kontrolní komise přezkoumávat kroky, na nichž se v minulosti podílel jakožto člen představenstva, tak k tomu uvedu následující.

Odpověď – 3. část

Dle ZOK nesmí být člen kontrolní komise současně členem představenstva družstva. Tím by došlo k porušení zákazu konkurence člena kontrolní komise. Jestliže však ve Vašem případě je tento konkrétní člen kontrolní komise již bývalým členem představenstva, tak tato situace není v rozporu se zákonem a takový člen kontrolní komise může vykonávat tuto funkci bez omezení.

Ohledně Vaší poslední otázky, týkající se povinnosti uvést stanovy do souladu s poslední novelou ZOK, tak dle čl. II odst. 1 této novely „…obchodní korporace přizpůsobí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zakladatelské právní jednání úpravě zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a doručí jej do sbírky listin.“

Bytová družstva mají tedy povinnost do dne 1. 1. 2022 určit ve svých stanovách rozsah běžné údržby a drobných oprav a dále okolnosti, za kterých lze stavebně upravovat družstevní byt a dům.

V případě porušení této povinnosti – tedy neuvedení zákonem stanovených údajů v předmětných listinách – bytovým družstvem ve stanovené lhůtě může být bytovému družstvu uložena soudem pokuta až ve výši 100 000 Kč (ve smyslu ust. § 107 ve spojení s ust. § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů). S ohledem na to Vám tedy doporučuji schválit tuto změnu stanov ve stanovené lhůtě, jinak Vašemu bytovému družstvu hrozí sankce uložení pokuty až ve shora uvedené výši.

Zdroj: JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Advokátní kancelář GÜRLICH VÍTEK & PARTNERS

Foto: Pixabay

 

 

 

X