29. března 2024

Téma: Paušální platby za služby

Také bezpečně nevíte, jakým způsobem lze sjednat paušální platby?

Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty ve znění zákona č. 104/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“), jinak též „zákon o službách“, umožňuje sjednat paušální platbu za užívání bytu, a to buď jako:
1. paušální platbu, která zahrnuje nájemné a služby, nebo
2. paušální platbu, která zahrnuje pouze poskytované služby.

V prvním případě bude v nájemní smlouvě uvedena pouze jedna částka jako součet nájemného a nákladů na plnění spojená s užíváním bytu (služby), ve druhém případě bude samostatně stanoveno nájemné a vedle toho částka za služby. V obou případech shodně platí, že se platby za poskytované služby nevyúčtovávají (§ 9 odst. 1 ZoS).Jak vyplývá z druhého odstavce citovaného ustanovení zákona o službách, musí být dohoda o paušální platbě písemná a nemusí být sjednána se všemi nájemci v domě. Je možné kombinovat přístup k pronajímání jednotlivých bytů. Vyúčtování plateb za poskytované služby se pak neprovádí jen u těch nájemců, se kterými je paušální platba sjednána.V případech, kdy je sjednána paušální platba, je pronajímatel jako poskytovatel služeb povinen na žádost nájemce jako příjemce služeb vystavit podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby pro účely sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení (§ 9 odst. 3 ZoS).

Právě kombinace předchozích dvou ustanovení zákona o službách působí v praxi nejvíce problémů v případech, kdy není paušální platba sjednána se všemi nájemci v bytovém domě. Jsou-li totiž sjednány zálohové platby na poskytované služby (jako opak paušální platby), je pronajímatel povinen zálohové platby vyúčtovat za zúčtovací období a doručit příjemci služeb do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Ve vyúčtování přitom musí být uvedena skutečná výše nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb ve všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (viz § 7 odst. 1 a 2 ZoS)
V praxi tedy bude v těchto případech pronajímatel provádět:
1. rozúčtování, kterým se rozumí vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby (§ 2 písm. e) ZoS), a to pochopitelně za všechny jednotky v domě (tj. včetně těch, s jejichž nájemci byla sjednána paušální platba) a
2. vyúčtování, kterým se rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období (§ 2 písm. f) ZoS), pak už doručí jen těm nájemcům, se kterými nemá pronajímatel sjednánu paušální platbu.

Ve všech případech je třeba mít na paměti, že pronajímatelem nemusí být jen vlastník bytového domu, nýbrž i vlastník jedné bytové jednotky. Pro účely tohoto zákona o službách se totiž rozumí:

1. poskytovatelem služeb
1.1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo
1.2. společenství vlastníků jednotek,
2. příjemcem služeb
2.1. nájemce bytu, nebo
2.2. vlastník jednotky.

U nájemních vztahů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou však nelze do paušální platby za poskytované služby zahrnout platby za dodávku:

1. tepla
2. centrálního poskytování teplé vody a
3. vody a odvádění odpadních vod.

Platby za uvedené služby se musí vždy vyúčtovat (§ 9 odst. 4 ZoS). V uvedených případech se z dnešního pohledu jedná o zásadní položky nákladů bydlení. Jde současně o položky, jejichž spotřebované množství může uživatel bytu ovlivnit svým chováním. Z tohoto pohledu je požadavek na jejich vyúčtování odůvodněný.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB