21. dubna 2024

Téma: Stavební úpravy v bytových a rodinných domech. Rekonstrukce domu z pohledu stavebního zákona

Náš květnový seriál se bude věnovat stavebním úpravám bytů a rodinných domů. Mimo jiné se v něm dozvíte, kdy, proč a za jakých podmínek je nutné si k úpravám pořídit stavební povolení, zda musíte požádat o svolení k úpravám sousedy a kdy nikoli.

Poměrně velká část vlastníků nemovitostí musí postupem času řešit nutnost rekonstrukce, ať už z důvodů stavebnětechnických tak i estetických. V tomto článku se zaměříme na rekonstrukce z pohledu stavebního práva, tedy především právní úpravy dle stavebního zákona.

Hovoříme-li o rekonstrukci ve smyslu stavebně-právním, máme na mysli změnu již dokončené stavby, která může spočívat v nástavbě, kterou se zvyšuje stavba, v přístavbě, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, nebo stavební úprava, při níž se zachovává půdorysné i výškové ohraničení stavby. Za stavební úpravu však stavební zákon považuje i zateplení pláště budovy. Dále se budeme věnovat pouze stavebním úpravám, při kterých se zachovává půdorysné i výškové ohraničení stavby, což je nejfrekventovanější způsob rekonstrukcí.

V závislosti na charakteru rekonstrukce stanoví stavební zákon konkrétní postup stavebníka v řízení před stavebními úřady. Neformální postup, tedy bez nutnosti stavebního povolení či ohlášení, stanoví stavební zákon pro stavební úpravy, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby. Zároveň se nesmí jednat ani o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou. Stavební úpravy musí splňovat všechny tyto podmínky současně.

Pouhé ohlášení rekonstrukce stavební úřadu postačí tehdy, jedná-li se o stavební úpravy pro změny v užívání části stavby a jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění vzhled stavby a zároveň nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí ve smyslu ustanovení zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Posouzení vlivů na životní prostředí by vyžadovaly zejména rekonstrukce provozních zařízení, které mají významný dopad na životní prostředí. Na rozdíl od stavebních úprav, které nepodléhají ohlášení ani stavebnímu povolení, tyto úpravy mění účel užívání stavby. Půjde tedy například o rekonstrukci části domu sloužící jako garáž, přičemž účelem rekonstrukce je přeměna garáže na obytný prostor.

Náležitosti ohlášení upravuje ustanovení § 105 stavebního zákona. Stavebník v něm musí uvést identifikační údaje o své osobě, pozemku, o ohlašovaném stavebním záměru, o rozsahu a době provádění záměru, o tom, kdo bude stavební záměr provádět, zda k provedení záměru má být využita sousední nemovitost jakož i souhlas vlastníka této nemovitosti. Obligatorní náležitostí ohlášení rekonstrukce bude rovněž projektová dokumentace, která zahrnuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technologických zařízení jakož i dokladovou část.

Pokud rekonstrukční práce nebudou spadat do žádné ze shora uvedených kategorií stavebních úprav, musí stavebník počítat s tím, že k jejich provedení bude potřeba absolvovat stavební řízení, jehož výsledkem bude stavební povolení. Musí tedy podat na stavební úřad žádost o stavební povolení a připojit k ní všechny zákonem požadované přílohy, tedy zejména projektovou dokumentaci a závazná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků dotčených nemovitostí.

Zdroj: JUDr. David Pytela

Foto: Pixabay