27. ledna 2023

Téma: Bezpečnost v bytovém domě (revize, PBŘ, BOZP)

Je tedy povinné zajistit revize a kontroly. Díky tomuto postupu je možné zabránit škodám na majetku i ztrátě lidských životů. Většina těchto povinností přechází na majitele bytového domu, případě, že vycházíme z platných předpisů a norem. O tomto bodu se zmiňuje Občanský zákoník, který říká: „Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.“

Revize je kontrola prováděná dle závazných právních a technických předpisů ve stanovených případech. Smí je provádět jen oprávněné osoby, tj. odborně vyškolené a vybavené, které tuto oprávněnost dokládají průkazem nebo osvědčením. Formální náležitosti dokladu o provedené práci tzv. revizní zprávy a požadavky na rozsah a lhůty jednotlivých revizí jsou stanoveny v dílčích právních a technických předpisech (normách), pokynech výrobců atd. Výsledkem provedené revize je doklad, kterým se osvědčuje, že zařízení je schopné bezpečného a trvalého provozu. Viz níže nejčastější revize na bytovém domě.

Tlaková a plynová zařízení, kotelny, komíny, klimatizace

Kontroly a revize stabilních tlakových nádob – vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č.18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví se některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, definuje vyhrazená tlaková zařízení. V případě tlakových nádob stabilních (Definovány normou ČSN 69 0010-1-1) jsou vyhrazenými takovými zařízeními tlakové nádoby, které jsou v této vyhlášce zařazeny skupin. Povinností provozovatelů je provádět na tlakových nádobách stabilních předepsané kontroly, revize a zkoušky. Tyto povinnosti jsou definovány v ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní, provozní požadavky.

Kontroly a revize plynových zařízení – vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti. U provozovatelů budov se v drtivé míře jedná pouze o rozvody plynů a zařízení na spalování plynů (kotle, lokální plynové spotřebiče). Konkrétní povinnosti jsou stanoveny vyhláškou č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení. Vyhláška se vztahuje na všechna vyhrazená plynová nařízení podle předchozí vyhlášky, nevztahuje se na zařízení v osobním užívání majitelů a rodinné domy. Kotelna je definována vyhláškou č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách, a dále nařízením vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

Kontroly a revize komínů – zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, §47 a dále prováděcí vyhláškou č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.

Kontroly klimatizačních systémů – kontroly jsou stanoveny zákonem. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, a dále prováděcí vyhláškou č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systému. Kontroly klimatizačních systému musí provádět vlastník nebo společenství vlastníků klimatizačních systému se jmenovitým chladícím výkonem vyšším než 12 kW. Výsledkem kontroly je písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému. Odpovědná osoba musí na vyžádání předložit zprávy o kontrole klimatizačního systému ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.

Elektrická zařízení – Vyhláška č. 73/2010 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních, stanovuje vyhrazená elektrická zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a bližší podmínky jejich bezpečnosti. Lhůty periodických revizí vyplývají z protokolu o stanovení vnějších vlivů a z norem ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000.

Revize hromosvodů – hromosvody jsou instalovány podle normy ČSN EN  62305-3 Ochrana před bleskem. Lhůt revizí zařízení na ochranu před účinky statické elektřiny jsou stanoveny normou ČSN 33 1500.

Revize elektrických pracovních strojů (strojních zařízení) – revize se provádí podle normy ČSN EN 60204-1 ed. 2 Bezpečnost strojních zařízení – elektrická zařízení strojů – část 1 Všeobecné požadavky. Četnost revizí elektrických pracovních strojů se určuje podle normy ČSN 33 1500 a podle stanovení vnějších vlivů, obdobně jako u elektrických zařízení.

Revize elektrických spotřebičů – revize se provádějí podle normy ČSN 33 1600, ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání.

Bezpečnostní požadavky na pohyblivé přívody a šňůrová vedení – bezpečnostními požadavky na pohyblivé přívody a šňůrová vedení se zabývá norma ČSN 34 0350 ed. 2 Bezpečnostní požadavky na pohyblivé přívody a šňůrová vedení. Tato norma platí pro pohyblivé přívody elektrických předmětů pevně připojené i oddělitelné a pro prodlužovací přívody nízkého napětí. Dále norma platí pro kabelové a šňůrová vedení a kabelové a šňůrové soupravy určené pro zřizování dočasných vedení (například v prozatímních zařízeních).

Zdvihací zařízení v budově

Provozní a odborné prohlídky výtahů, odborné zkoušky, inspekční prohlídky výtahů – odbornými a provozními prohlídkami výtahů se zabývají následující normy ČSN 27 4002 Bezpečnostní předpisy pro výtahy – provoz a servis výtahů. K naplnění povinností uvedených ve výše uvedené normě musí provozovatel uzavřít smlouvu se servisní firmou. ČSN 27 4007 Bezpečnostní předpisy pro výtahy – prohlídky a zkoušky výtahů v provozu.

Pravidelné prohlídky pojízdných pracovních plošin se provádějí na základě ČSN ISO 18893 Pojízdné zdvihací pracovní plošiny – bezpečnostní zásady, prohlídky, údržba a provoz. Četnost prohlídek a údržby plošin je stanovena výrobcem v návodu k použití a musí odpovídat provozním podmínkám plošiny.

Schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny pro dopravu osob s omezenou pohyblivostí – tuto problematiku řeší norma ČSN EN 81–40 Bezpečností předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – zvláštní výtahy pro dopravu osob a nákladů – část 40: Schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny pro dopravu osob s omezenou pohyblivostí.

Požární ochrana

Požární bezpečnost objektů má základní vazbu na dobu výstavby, tedy na požadavky předpisů platných v době kolaudace, a na způsob užívání objektu. Způsob užívání objektu má vztah k míře odpovědnosti každého uživatele nebo návštěvníka objektu a k úrovni práce správce. Pro dosažení požadované požární bezpečnosti objektu musejí být tyto dva faktory ve vzájemném souladu. Při užívání objektů se jednotlivé části musí užívat v souladu se schválenou projektovou dokumentací. Povinnosti na úseku požární ochrany stanovuje zákon o požární ochraně a předpisy vydané na jeho základě. To jsou obecně platné závazné předpisy. Upozorňujeme na to, že uplatnění ustanovení jak právních, tak technických předpisů, se musí vždy vztahovat k rozhodné době, tedy k době realizace stavby nebo uvedení do provozu. Těmi jsou zejména:

·         Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

·         Vyhláška MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

·         Vyhláška MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů.

·         Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technický požadavcích na stavby.

·         Vyhláška č. 26/1999 Sb., hl. m. Prahy, ve znění pozdějších předpisů, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze.

·         Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

·         Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

·         Dále technické předpisy například ČSN 73 0802, ČSN 73 0804, ČSN73 0810, ČSN 73 0818, ČSN 73 0821 ed. 2, ČSN 73 0822, ČSN 73 0833, ČSN 73 0834, ČSN 73 0835, ČSN 73 0848, ČSN 73 0872, ČSN 73 0873, ČSN 73 0875, ČSN 73 4201, ČSN 06 1008, ČSN 07 0703, ČSN EN 1838, ČSN EN 60 849, ČSN ISO 3864-1, ČSN 65 0201, ČSN 07 8304, ČSN 38 6462.

Základem pro stanovení rozsahu povinností na úseku požární ochrany je dokument, který se jmenuje „Členění provozovaných činností podle míry požárního nebezpečí“. Tento dokument musí mít zpracovaný každý provozovatel budovy. Zpracovatel musí být osoba s odboru způsobilostí, dokumentaci nelze zpracovat bez této kvalifikace. Dokumentací PO se stanovují podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých povinností stanovených předpisy o PO. Dokumentaci PO tvoří například:

·         Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím.

·         Posouzení požárního nebezpečí v těchto případech, kdy se jedná o provoz s vysokým požárním nebezpečím.

·         Stavení organizace zabezpečení požární ochrany.

·         Požární řád.

·         Požární poplachové směrnice.

·         Požární evakuační plán.

·         Dokumentace zdolávání požárů, která se zpracovává v případech, kdy jsou v místě složité podmínky pro zásah.

·         Požární kniha, což je velmi důležitý dokument, kterým se prokazuje plnění povinností na úseku PO.

·         Požárně bezpečnostní řešení.

·         Bezpečnostní listy.

·         Doklady prokazující dodržování technický podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.

·         Rozhodnutí a stanoviska správních úřadů týkajících se požární bezpečnosti.

·         Požární kniha.

·         Doklady k elektroinstalaci, plynovodům a plynovým zařízením, VZT zařízení, nouzovému osvětlení a dalším.

Základní povinnosti provozovatele činností v objektu:

Mezi základní povinnosti provozovatele činností v objektu na poli požární bezpečnosti patří:

  •  obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy,
  • vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
  • dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
  • označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny, ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
  • pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany, dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,
  • umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,
  • poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,
  • bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý požár vzniklý při činnostech, které provozují nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají.

Vybavení prostorů prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu nebo je stanoveno v jiném právním předpisu. Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení vždy obsahuje údaje stanovené v předpisech a tento doklad musí mít provozovatel budovy k dispozici.

Věcné prostředky požární ochrany jsou zejména:

·         hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné)

·         osobní ochranné prostředky

·         prostředky pro záchranu a evakuaci osob

K požárně bezpečnostním zařízením patří:

·         zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení)

·         zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické proti výbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),

·         zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře)

·         zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),

·         zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),

·         zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),

·         náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.

Za porušení povinností na úseku požární ochrany může orgán vykonávající státní požární dozor uložit pokutu. Pokuta udělená podle tohoto zákona nemá být trestem, ale posledním donucovacím prostředkem vůči tomu, kdo si neplní své povinnosti. Požární ochrana je nedílnou součástí života každého z nás vždy a všude. Případný požár nás může ohrozit kdykoliv a kdekoliv.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Každý vlastník bytového fondu se může rozhodnout, zda správu obytného domu bude zajišťovat přímo vlastními silami či prostřednictvím jiného subjektu. Bytový dům často volí externí zajištění správy a provozu bytového fondu na základě určité obstaratelské smlouvy. V souvislosti se správou objektu nesmí bytový dům zapomenout zajistit v každém obytném domě informace o kontaktních údajích na správce a na firmy, které zajišťují úklid a bezporuchový provoz různých technických zařízení. Členové bytového domu by měli být také informováni o osobě, která zajišťuje havarijní a pohotovostní služby. Nejčastěji jsou pro tyto účely využívány nástěnky.

BOZP v bytovém domě

Nyní si blíže přiblížíme obsah obstaratelské smlouvy, která vymezuje různé požadavky, které mají vliv na BOZP.

Obstaravatelská smlouva by měla zahrnovat:

·         nájemné a výši záloh za služby spojené s užíváním bytu a nebytových prostor,

·         způsob zajištění dodávky a rozvodu potřebných energetických médií,

·         plán oprav a přehled dodavatelských firem,

·         zajištění servisu, údržby a havarijních služeb,

·         vedení účetnictví o správě objektu.

Jak je možné vidět z obsahu obstaratelské smlouvy, tak správce musí zajistit spoustu činností, které mají vliv na BOZP. Jde zejména o provozuschopný stav a revize společných technických zařízení, zajištění oprav či úklid společných prostor včetně chodníků.

Ve většině případů však bytové domu nevystupuje v roli zaměstnavatele, a proto zde není možné využít hlavní právní předpis upravující oblast BOZP, zákoník práce. V mnoha případech např. úklid společných prostor zajišťují bezúplatně jednotliví členové domu, případně je pověřen konkrétní člen, který pak úklid zabezpečuje a je za poskytnuté služby placen z fondu údržby a oprav.

Pokud jsou služby zajišťovány dodavatelsky externími subjekty, tak se často také využívá jiná než pracovněprávní úprava. V případě zabezpečení úklidových prací půjde např. o smlouvu o dílo, která je upravena v obchodním a občanském zákoníku. Je tedy možné konstatovat, že zákoník práce není pro bytový dům nejdůležitější právní předpis v oblasti BOZP, ale samozřejmě pro případ pracovněprávních vztahů je nutné ho respektovat.

Dům může ve stanovách či pracovním řádu určit režim výkonu práce svých členů, ale zvolený režim nemůže být v rozporu se zákoníkem práce. Případné odlišnosti mohou být vždy pouze ve prospěch členů.

Mezi nejčastěji uzavírané smlouvy s externími subjekty patří:

·         smlouvy týkající se dodávky energií (elektrické energie, tepla a teplé vody, vody, plynu),

·         smlouvy týkající se zajištění údržby, zkoušek a revizí technických zařízení (kominické služby, revize výtahů, kotlů, vodoměrů, …),

·         smlouvy spojené s vlastnictvím nemovitosti (úklid, odvoz domovního odpadu, odvod odpadních vod),

·         smlouvy se stavebními či servisními firmami.

Kromě smluv musí bytový dům také zajišťovat řadu dokumentů, které slouží jako doklad, že jsou splněny všechny povinnosti vyplývající z právních předpisů. Mezi obvyklé dokumenty patří například revizní zprávy, technická dokumentace k výtahům, přehled o stavu domovních měřidel, plán prohlídek a revizí.

Z vnitřních předpisů je nejvhodnějším dokumentem pro informování o oblasti BOZP domovní řád, který upravuje podmínky a způsob užívání nemovitosti. Problém spočívá v malé vynutitelnosti dodržování pravidel. Jediný postih, který může bytový dům udělit za nedodržení, je vyloučení. Nejčastěji jsou členové domu a ostatní uživatelé bytů seznámeni:

·         s povinnostmi domu vůči vlastníkům bytů,

·         s právy a povinnostmi vlastníka bytu,

·         s podmínkami užívání společných prostor,

·         se způsobem zajištění pořádku a čistoty v domě,

·         s podmínkami otevírání a zavírání domu,

·         o klidu v domě,

·         držení domácích zvířat,

·         s pravidly týkající se vyvěšování a vykládání věcí.

Co však bývá vhodné uvést v domovním řádu v souvislosti se zabezpečením BOZP?

Většinou je dobré uvést základní povinnosti, které vyplývají z legislativy:

·         umožnit přístup k uzávěrům, hydrantům, měřičům, vstupům do zařízení CO,

·         zabezpečit, aby v domě nebyly ukládány látky snadno vznětlivé,

·         zajistit, aby věci ve sklepech nebyly zdrojem šíření hmyzu a hlodavců,

·         zákaz umisťování osobních věcí na chodbách,

·         zákaz umisťovat zařízení na vnější konstrukci budovy bez písemného povolení družstva (umístěná zařízení musí být zabezpečena proti pádu.

Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví zasahuje do mnoha oblastí, a proto je právní úprava značně roztříštěná. Neexistuje jediný právní předpis, který by upravoval vše komplexně, a proto je vhodné v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví vypracovat registr legislativy, který každému subjektu poskytne přehled relevantní legislativy. Základními právními předpisy pro oblast bezpečnosti jsou zákoník práce, zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, zákon o ochraně veřejného zdraví a navazující vyhlášky.

Tyto předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví bývají většinou využívány subjekty v případě, že je mezi nimi pracovněprávní vztah. V tomto směru má bytový dům značně ztížené podmínky, protože vůči svým členům zpravidla nevystupuje v roli zaměstnavatele. Tyto specifika musely být při mapování relevantní legislativy zohledněny. Předmětem podnikání bytových domů bývá většinou pronájem bytových a nebytových prostor včetně poskytování základních služeb spojených s pronájmem. Aby byla zajištěna bezpečnost nájemníků, musí bytové domy zajistit důsledné dodržování pravidel požární ochrany a pravidelné provádění zkoušek a revizí technických zařízení, která zajišťují služby spojené s bydlením. Kromě zohlednění legislativních požadavků musí bytové domy často respektovat i požadavky technických norem.

Zdroj: Mrg. Martin Kroh, Tereza Brychtová

Foto: Pixabay

X