28. listopadu 2022

Téma: Bydlení a finance

Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu

Poplatky za služby spojenými s užíváním bytu (dále jen „služby“) jsou zpravidla hrazeny formou záloh, které je nutno na konci zúčtovacího období vyúčtovat. Povinnost poskytovatele služeb vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh za služby je upravena v zákoně č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v platném znění (dále jen „zákon o službách“).

Z ustanovení § 7 zákona o službách plyne, že poskytovatel služeb je povinen skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtovat příjemci služeb vždy za zúčtovací období a toto vyúčtování je povinen doručit příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Pro úplnost dodáváme, že poskytovatelem služeb bude v nájemním vztahu zpravidla pronajímatel, přičemž nájemce bude příjemce. V případě bytu ve společenství vlastníků jednotek (SVJ) bude ale vlastník bytu, tedy potencionální pronajímatel, příjemcem – poskytovatelem bude totiž SVJ.

Konkrétní požadavky jsou kladeny též na obsah vyúčtování, neboť něj musí být patrná výše případných rozdílů ve vyúčtování tak, aby byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Poskytovatel služeb musí ve vyúčtování uvést výši nákladů na služby podle toho, jak byla skutečně spotřebována. V návaznosti na to dojde k finančnímu vyrovnání, kdy bude příjemce buď povinen k úhradě nedoplatku, nebo bude zjištěn přeplatek. Délka lhůty k jejich vyrovnání záleží na dohodě stran, kdy zákon o službách podpůrně stanoví splatnost nejpozději 4 měsíce od doby, kdy bylo vyúčtováno, popř. kdy byly předloženy podklady k vyúčtování,

Pokud příjemce služeb bude mít nějaké výhrady k vyúčtování, je oprávněn požadovat, aby mu byl předložen podrobný způsob vyúčtování služeb, tedy způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování. Příjemce služeb má rovněž právo pořídit si na svůj náklad kopie předložených podkladů vyúčtování. Žádost musí být učiněna písemně v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona o službách.

Jestliže má příjemce služeb výtky k obsahu či způsobu provedeného vyúčtování, je oprávněn předložit provozovateli námitky nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo vyúčtování doručeno, popř. kdy mu byly předloženy podklady k vyúčtování. Poskytovatel služeb má pak povinnost vyřídit tyto námitky do 30 dnů od jejich doručení.

Provedení řádného vyúčtování je nezbytným předpokladem pro vznik splatnosti případného nedoplatku. Pokud nebylo vyúčtováno řádně, poskytovatel služeb svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále a naopak povinnost příjemce uhradit případný nedoplatek ještě nedospěla.

Na závěr se zde nabízí otázka, zda shora uvedené povinnosti lze nějak vymáhat, resp. co hrozí v případě jejich nesplnění. Nesplnění výše uvedených povinností, ať už poskytovatele či příjemce služeb, vede ke vzniku povinnosti zaplatit pokutu. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná dle ustanovení § 13 odst. 2 zákona o službách s alespoň dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, popř. SVJ. Zákon však limituje maximální hranici, v důsledku čehož ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení. Rovněž lze připomenout, že výše uvedených práv a povinností v podobě pokuty za nedodržení lhůty či přímo nároku na dodání řádného vyúčtování se lze domoci prostřednictvím žaloby i u příslušného okresního soudu.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay

X