29. října 2020

Téma: Bydlení manželů po rozvodu II

Soudní spory mohou být zdlouhavé a nákladné, kdy rozumná lidská domluva může pomoci urovnat již tak narušené vztahy rozvodovým řízením.

V druhém díle o bydlení manželů po rozvodu se zaměříme na zákonné ustanovení vztahující se k řešení bydlení manželů po rozvodu při odvozeném právu bydlení nebo když manželé neměli stejné nebo společné právo bydlení.

Občanský zákoník stanovuje, že pokud zaniklo rozvodem manželství a manželé neměli stejné nebo společné právo bydlení k domu nebo bytu, ve kterém se nacházela rodinná domácnost, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat. Předpokladem užití tohoto ustanovení je absence dohody o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela.

Pokud však byla tomuto manželovi svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení obdobné věcnému břemeni bydlení za úplatu (takové právo lze zřídit nejdéle do doby, než takové dítě nabude trvale schopnost samo se živit a za úplatu srovnatelnou s nájemným v místě obvyklým).

Uvedené zákonné ustanovení tedy řeší bydlení manžela, který měl právo bydlení závislé na právu druhého manžela. Jedná se tak například o situace, kdy dům nebo byt je ve výlučném vlastnictví pouze jednoho manžela nebo za situace, kdy manželé mají sice podílové spoluvlastnictví domu nebo bytu, avšak podíl jednoho z manželů je menší než podíl druhého manžela.

Občanský zákoník dále vymezuje, že pokud zaniklo rozvodem manželství, kdy manželé měli v domě nebo bytě právo bydlet, s tím, že jedno právo bylo odvozeno od druhého, má právo žádat vystěhování toho z rozvedených manželů, který měl jen právo odvozené, ten, kdo má k domu nebo bytu věcné nebo závazkové právo, od kterého bylo právo druhého z manželů bydlet přímo odvozeno. Uvedené ustanovení se uplatní například v situaci nastěhování manžela do domu nebo bytu rodičů jednoho z manželů.

Uvedený článek nemůže popsat veškeré otázky bydlení manželů po rozvodu manželství. V případě řešení obdobné problematiky, lze doporučit vyhledat odbornou právní pomoc, jelikož každý případ je individuální a dochází také k vývoji legislativy a rozhodovací praxe soudů.

Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: zejména § 767, § 769 a § 770 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Foto: Pixabay

X