16. května 2022

Téma: Bydlení pohledem práva

Vypořádání vlastnictví bytu při rozvodu (VII)

Při rozvodu manželství je vždy nutné vypořádat vzájemné majetkové vztahy. V případě nemovitostí se takové vypořádání řídí jinými faktickými i právními normami oproti standardnímu vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti.

V prvé řadě je nutné posoudit právní režim bytu, tj. zda se nachází ve společném jmění manželů, či je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Jestliže se byt nachází ve společném jmění manželů, bude vždy předmětem vypořádání takového jmění. V opačném případě, jestliže je byt ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, nebude následně předmětem vypořádání společného jmění. Taková situace však může nastat i v případě, že manželé mezi sebou uzavřeli předmanželskou smlouvu, ve které je ujednáno, kdo z manželů byt nabude, a není tak již třeba se nemovitostí v rámci vypořádání společného jmění manželů zabývat. I v takovém případě však k bytu znevýhodněný manžel může mít určité majetkové právo. Více o této problematice naleznete v našem článku „Bydlení po zániku manželství“.

Manželé mají ve své podstatě několik možností majetkového vypořádání. Mohou spolu uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů, ve které se dohodnou, že společný byt prodají a výslednou částku si poměrně rozdělí, či si dohodnou, že si jeden z manželů byt ponechá a poskytne druhému manželovi náhradu. Tato varianta je zajisté nejpříznivější pro manžele, kteří nemají společné jmění manželů upraveno předmanželskou smlouvou. Zajisté se však jedná o ekonomičtější a rychlejší řešení v porovnání se situací, kdy ke shodě mezi manželi nedojde.

Pakliže se manželé nejsou schopni dohodnout, v souladu s ustanovení § 765 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „občanský zákoník“), může jeden z manželů podat návrh na vypořádání společného jmění k soudu. Soud se při rozhodování řídí pravidly pro vypořádání, stanovených v ustanovení § 742 odst. 1 občanského zákoníku. Mezi tato pravidla patří, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost. Je však nutné počítat s náklady na právní zastoupení či náklady na vyhotovení znaleckého posudku.

V případě, že do tří let od zániku společného jmění manželů nedojde k vypořádání dohodou nebo podáním návrhu na soud jedním z manželů, nastane nevyvratitelná domněnka definovaná v ustanovení § 741 občanského zákoníku. Zákon v této nevyvratitelné domněnce stanoví, že nemovité věci v podílovém spoluvlastnictví se rozdělí manželům na stejně velký díl. Následně dojde ke změně v  katastru nemovitostí, kdy již nebudou vlastníci vedeni jakožto vlastníci v režimu SJM, ale v režimu podílových spoluvlastníků, tj. každý zvlášť.

Za ideální řešení lze považovat variantu, kdy manželé uzavřou předmanželskou smlouvu, ve které si upraví své majetkové poměry, a tím předejdou případným problémům v budoucnosti.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay

X