29. března 2024

Téma: Změny v bydlení

EED – evropská směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (I)

S velkým napětím by měli vlastníci bytových domů sledovat transpozici požadavků směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se změnila směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Povinnosti obsažené v evropské směrnici totiž nejsou sami o sobě právně závaznými pravidly pro národní legislativu, k tomu je zapotřebí jejich promítnutí do příslušných právních předpisů dané členské země.

K hlavním cílům uvedené směrnice patří zlepšení energetické účinnosti v celém energetickém řetězci, včetně výroby, přenosu a distribuce energie a jejího konečného využití. Zvýšení efektivity nakládání s energiemi má podle citovaného předpisu prospět životnímu prostředí, zlepšit kvalitu ovzduší a veřejné zdraví, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit energetickou bezpečnost tím, že sníží závislost na dovozu energie ze zemí mimo Unii, sníží náklady na energie pro domácnosti a podniky, pomůže zmírnit energetickou chudobu a povede ke zvýšení konkurenceschopnosti, vyšší zaměstnanosti a zvýšení hospodářské aktivity v celé ekonomice, což v konečném důsledku zlepší kvalitu života občanů.

Směrnice zdůrazňuje potřebu posílit minimální práva spotřebitelů na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě energie. Častější a vhodně rozšířená zpětná vazba o spotřebě energie, pokud je to s ohledem na instalovaná měřicí zařízení technicky proveditelné a nákladově efektivní, má být jedním z hlavních nástrojů pro motivaci konečného spotřebitele k úspornému chování. Přitom skutečnost, zda je dílčí měření nákladově efektivní, či nikoliv, ponechává směrnice na vyhodnocení, zda jsou související náklady úměrné potenciálním úsporám energie. Při posuzování, zda je dílčí měření nákladově efektivní, je možno vzít v úvahu dopad dalších konkrétních plánovaných opatření v dané budově, jako je jejich případná renovace.

Práva na vyúčtování a informací o vyúčtování či o spotřebě by se měla vztahovat na spotřebitele, i když nemají přímý, individuální smluvní vztah s dodavatelem energie. Proto je třeba rozlišovat pojmy:

  1. „konečný zákazník“, kterým je fyzická či právnická osoba nakupující energii na základě přímé, individuální smlouvy s dodavatelem energie, a
  2. „konečný uživatel“, který zahrnuje i uživatele jednotlivých budov nebo jednotek budov s více bytovými jednotkami nebo víceúčelových budov, pokud jsou tyto jednotky zásobovány z ústředního zdroje a pokud uživatelé nemají přímou nebo individuální smlouvu s dodavatelem energie. Pojem „dílčí měření“ by měl odkazovat na měření spotřeby v jednotlivých jednotkách takových budov.

Odbornou diskusi jistě podnítí unijní požadavek na transparentní, veřejně dostupná vnitrostátní pravidla pro rozdělování nákladů na spotřebu vytápění, chlazení a teplé užitkové vody v budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách. Právě jejich větší sjednocení je jedním z hlavních témat odborných sdružení a asociací. Vedle toho mají členské státy posílit hospodářskou soutěž při poskytování služeb v oblasti dílčího měření s cílem napomoci zajištění přiměřenosti veškerých nákladů nesených konečnými uživateli.

Za zmínku stojí i skutečnost, že evropská směrnice předvídá potřebu vyšších investic do vzdělávání a dovedností uživatelů i dodavatelů energií pro lepší využívání nových technologií pro měření spotřeb energií. K tomu mají být vytvořeny vhodně koncipované finanční nástroje Unie, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, Evropský fond pro strategické investice a financování od Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD).

Jaké změny a termíny předvídá evropská směrnice?

V oblasti měření spotřeb energií jsou to:

  1. Od 25. října 2020 měly být nově instalované bytové měřiče tepla (kalorimetry) a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění (rtn) dálkově odečitatelné. Promítnutí této povinnosti lze očekávat nejpozději ke konci tohoto roku s tím, že zřejmě zůstane na vlastníkovi nemovitosti, jaký typ dálkového odečtu zvolí (walk-by, tj. pochůzkovým odečtem, nebo vzdáleným přenosem dat), jakkoliv sama evropská směrnice ponechala na členských státech, aby mohly rozhodnout, zda se technologie umožňující provádět odečet pochůzkovým způsobem nebo z projíždějícího automobilu budou považovat za dálkově odečitatelné, či nikoliv.
  2. Do 1. ledna 2027 takto musí být vybaveny všechna uvedená zařízení (kalorimetry i indikátory), popřípadě budou muset být vyměněna za dálkově odečitatelné přístroje.

V oblasti informací o spotřebách energií jsou to:

  1. Od 25. října 2020 měly být konečným uživatelům v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovány informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň:
    • jednou za čtvrt roku na vyžádání nebo pokud si koneční zákazníci zvolili možnost dostávat vyúčtování v elektronické podobě, a
    • v ostatních případech dvakrát ročně.
  2. Od 1. ledna 2022 mají být konečným uživatelům v případech, kdy byly instalovány dálkově odečitatelné měřiče nebo indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovány informace o vyúčtování nebo spotřebě založené na skutečné spotřebě nebo na odečtech indikátorů pro rozdělování nákladů na vytápění alespoň jednou za měsíc. Informace by měly moci být zpřístupněny také prostřednictvím internetu a aktualizovány tak často, jak to měřicí zařízení a používané systémy umožňují. Vytápění a chlazení mohou být z této povinnosti mimo otopné/chladicí období vyjmuty.

Důležitou související změnou jsou rozšířené požadavky na rozsah poskytovaných informací. K tomu se však ještě vrátíme v dalších kapitolách tohoto měsíce.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay