19. dubna 2024

Téma: Dědické právo v novém občanském zákoníku

Nový občanský zákoník vstoupil v účinnost 1. ledna 2014 a podstatně změnil úpravu civilního práva.

Za jednu z oblastí práva, která doznala podstatných změn rekodifikací civilního práva, můžeme považovat dědické právo. Jaké jsou tedy hlavní změny právní úpravy?

Rozšíření právní úpravy

Jestliže nahlédneme do původní právní úpravy dědického práva v již zrušeném občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) a do nové právní úpravy zakotvené v novém občanském zákoníku, dojdeme k závěru, že nový občanský zákoník obsahuje mnohem větší počet ustanovení dědického práva. Úprava dědického práva dle nového občanského zákoníku klade zvýšený důraz na ochranu a posílení vůle zůstavitele zejména z hlediska volnosti rozhodování zůstavitele o svém majetku pro případ smrti.

Nové právní instituty k posílení volnosti rozhodování

K závěti lze tak připojit řadu vedlejších doložek a nově byly zavedeny například právní instituty dědické smlouvy anebo zřeknutí se dědického práva. Dědická smlouva umožňuje jako zvláštní nový smluvní institut upravit vztahy mezi zůstavitelem a dědicem za života zůstavitele, což může pomoci vyřešit řadu případných komplikací a sporů. Na tyto právní instituty se podrobněji zaměříme v jednotlivých článcích tohoto seriálu. Rovněž byl rozšířen okruh osob, které dědí ze zákona. Z původních čtyř tříd dědiců je nově vymezeno šest tříd.

Dědická nezpůsobilost

V některých případech může nastat dědická nezpůsobilost, kdy vyloučen z dědického práva je ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli. Zákon definuje zavrženíhodný čin proti zůstavitelově poslední vůle demonstrativním výčtem, kdy zejména se za takové jednání považují situace, kdy taková osoba zůstavitele k projevu poslední vůle donutila nebo lstivě svedla, projev poslední vůle zůstaviteli překazila nebo jeho poslední pořízení zatajila, zfalšovala, podvrhla nebo úmyslně zničila, vyjma případu, kdy zůstavitel tento čin výslovně prominul.

Dědická nezpůsobilost manžela nastává také v případech, kdy v den zůstavitelovy smrti probíhá řízení o rozvod manželství, které zahájil zůstavitel z důvodu činu naplňujícího znaky domácího násilí. Pokud byl rodič zbaven rodičovské odpovědnosti z důvodu zneužívání jejího výkonu nebo jejího zanedbávání závažným způsobem z vlastní viny, je pak takový rodič nezpůsobilý dědit po dítěti dle zákonné dědické posloupnosti.

Využijte nové možnosti dědického práva

Tento úvodní článek nemůže vymezit veškeré novinky dědického práva. K lepší orientaci ve spleti paragrafů a nalezení optimálního řešení vztahů zůstavitele a budoucích dědiců lze doporučit konzultovat s notářem nebo advokátem. Každý případ dědění je přece jen individuální.

Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: zejména § 1476, § 1479, § 1481 a § 1482 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Foto: Pixabay