5. října 2022

Téma: Dřevostavby

Kvalita služeb (II)

Při pohledu na klasické zděné stavby a dřevostavby můžeme nalézt odpověď na jednu z nejčastějších otázek, a to je životnost dřevostaveb. Zde by bylo seriózní a pravdivé přiznat, že stavba na jakékoliv materiálové bázi neodborně navržená a nekvalitně provedená bude mít podstatně sníženou životnost. Odborníci dřevostavbám stanoví zpravidla životnost na 70 až 100 let. To je životnost návrhová. Existují samozřejmě dřevostavby, jejichž praktická životnost je podstatně delší. Velmi záleží na pravidelné údržbě, tak jako u každé jiné stavby. To jsme u ekonomické životnosti, která představuje časový úsek, po který je stavba schopna efektivně plnit svou funkci při zohlednění nákladů na její provoz, užívání a udržování. Kromě toho známe technickou (nebo také fyzickou) životnost stavby, kdy vlivem fyzických procesů, působících na stavební konstrukce, konstrukční prvky a stavební materiály, stavba technicky ztratí schopnost plnit svou funkci.

Daleko důležitější je však životnost morální. Je to doba od začátku užívání stavby až do chvíle, kdy při změně standardu požadovaného uživatelem není už efektivní stavební úprava, ale je ekonomicky účelná náhrada novou stavbou. Morální opotřebení je ztráta hodnoty stavby vlivem postupujícího technického pokroku, změny životního stylu uživatelů. Kdo by dnes chtěl žít v domě sedmdesát let starém, pokud by nebyl upraven pro současný uživatelský komfort? Přitom modernizace stavby může být dražší než novostavba.

Pokud si vzpomeneme na své výlety nejen z dětství, vybavíme si, že na každém hradě, v každém skanzenu byla několik set let zachovaná dřevěné schodiště, střechy, sruby a hospodářská stavení. Pokud v průběhu válek nedošlo k jvypálení objektu, jsou tyto konstrukce funkční dodnes.

Málokdo z nás si uvědomuje při procházce zděnými skvosty v Benátkách, že celé staré město stojí na dřevěných pilotách. Nebo rámovýé dřevostaveby z Lotyšska, z Jurmaly předměstí Rigy, které nebyly za posledních několik desetiletí příliš udržovány, a přesto jsou stále funkční, a určitě dalších pár desetiletí budou sloužit. Je to obchodní dům, sanatorium na břehu Baltského moře a námořní kanceláře omývané ze tří stran mořem. S ohledem na přímořské podnebí a stáří osmdesát a více let jsou v poměrně zachovalém stavu. Konstrukce byly provedeny z oboustranně opláštěné rámové konstrukce, která byla z vnější strany obložena prkny, natřenými nebo omítnutými. Z vnitřní strany byly rákosové rohože s omítkou.

Pokud si uděláme výlet na tzv. Poloniny (hranice Slovenska, Polska a Ukrajiny), objevíme dřevěné kostelíky také několik set let staré. A nesmíme zapomínat na české a moravské roubenky, které nemají podstatné závady, pokud jsou udržovány způsobem adekvátním původnímu provedení. Vady se začnou projevovat až po „odborném“ zásahu stavitele, který zkombinuje nejmodernější materiály s původními, a způsobí celkovou devastaci stavby.

Jen pro zajímavost připomínáme spojitost jedné z nejstarších částí Helsinek, která byla obdobně jako Benátky založena v bažině na dubových kůlech. Na životnost mají hlavní vliv dobře promyšlené a kvalitně provedené detaily. Připojíme zajímavé detaily z návštěvy ve Finsku, kdy byla ve stavbách využita březová kůra, a to ve vodotěsně nejkritičtějších místech stavby. Jak dlouho asi plní svoji funkci?

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay

 

 

X