27. ledna 2020
Home / Novinky ze světa bydlení / Téma: Hospodaření vodou – šedá voda

Téma: Hospodaření vodou – šedá voda

Zdrojem pro užitkové využití vody v budově a s tím související úspora vody pitné je kromě vody dešťové i voda odpadní splašková.

Proces úpravy pro její zpětné využití je však technologicky náročnější než u vody dešťové.

Termínem splašková odpadní voda charakterizujeme vodu znečištěnou lidskou činností, tzn. odpadní vodu z kuchyní, prádelen, koupelen záchodů a podobných prostorů. Podle typu znečištění splaškové vody rozlišujeme vodu černou (obsahující moč a fekálie), kterou ještě, v případě instalace separačních toalet, můžeme dělit na vodu hnědou (obsahující pouze

fekálie) a vodu žlutou (obsahující pouze moč). Odpadní voda z umyvadel, van, sprch, praček, myček a dřezů se nazývá vodou šedou a pro zpětné využití, tzn. jako zdroj užitkové vody, je nejvhodnější. Vzhledem k tomu, že i tato voda je různě zatížena organickými zbytky a nerozpuštěnými látkami, pro recyklaci a následné využití je vhodná voda z umyvadel, van a sprch, podmíněně použitelná pro recyklaci a následné využití je odpadní voda z kuchyně a myčky na nádobí (obsahující i tuk).

Šedá voda před zpětným využitím v budově musí být vyčištěna biologicko-aerobním procesem. Tento postup zbavuje šedou vodu většiny virů a bakterií. Vyčištěnou šedou vodu, tzv. bílou vodu, lze znovu použít jako vodu provozní. Provozní voda nemá jakost pitné vody, je vhodná pro provozní účely, kterým odpovídá její kvalita. Provozní voda je vedena potrubím oddílného vnitřního vodovodu za účelem splachování toalet, pisoárů, úklidu, praní a zalévání.

Technologie čištění šedé vody probíhá v membránovém reaktoru (MBR) a je založena na několikastupňovém způsobu čištění šedé vody. Šedá odpadní voda natéká přes filtr mechanických nečistot do reakční nádrže s osazeným membránovým modulem s aeračním systémem ve spodní části. Zde dochází k biologickému čištění odpadní vody. Nad membránovým modulem je umístěno čerpadlo, které odsává vodu přes membrány a odvádí již vyčištěnou vodu do akumulační nádrže. Voda z akumulační nádrže je čerpána do oddílného systému vnitřního vodovodu, do rozvodu provozní vody. V případě nedostatku šedé vody je možné systém doplnit pitnou vodou přes řídící jednotku. Do systému jako poslední může být zařazena UV lampa sloužící k dezinfekci vody.

Technologie čištění obou zdrojů užitkové vody však není jediným rozdílem při nakládání s dešťovou a bílou vodou. Odlišné jsou i možnosti zaústění bezpečnostních přelivů jednotlivých nádrží.

Havarijní přepad z reakční nádrže šedé vody je napojen na kanalizaci, přepad z akumulační nádrže dešťové vody je zaveden do vnějšího zasakovacího prvku. Vodoprávní úřad většinou pro tuto variantu vydává souhlasné stanovisko, protože je garance, že nedojde ke kontaminaci spodní vody.

Volba typu zasakovacího zařízení je závislá na hloubce podzemní vody. V propustném terénu stačí napojit na přepad akumulační nádrže drenážní potrubí, které by mělo být uloženo do minimální hloubky 1 m. V nepropustných zeminách se přepad akumulační nádrže napojuje na pískový filtr, kde filtrační vrstvu tvoří pískové lože o tloušťce cca 1 m. Pískový filtr musí být ve spodní části vybaven sběrnou drenáží. A v územích, kde je hluboko položená hladina podzemních vod, se navrhují varianty vsakovacích zařízení (studny, tunely, bloky). Jedná se o zařízení s propustným dnem a částí stěn, které je napojeno na přepad akumulační nádrže. Dno vsakovacího zařízení by mělo být min 1 m nad úrovní hladiny spodní vody.

V případě jedné společné akumulační nádrže pro dešťovou i bílou vodu klasifikuje vodoprávní úřad jakost vody v bezpečnostním přelivu jako vodu odpadní. To znamená zákaz zásaku vody na pozemku a nutnost napojení, se se svolením správce kanalizační sítě, na kanalizaci pro veřejnou potřebu.

Jedinou možností likvidace této vody na pozemku je napojení přelivu této společné nádrže na kořenovou čistírnu, kde se na dočišťovacím procesu podílejí kořeny mokřadních rostlin.

Zdoj: ČKAIT

Foto: Pixabay

X