4. března 2024

Téma: Jaké funkce má katastr nemovitostí?

Katastr nemovitostí eviduje nemovitosti v České republice, což zahrnuje jejich soupis, popis i polohové a geometrické určení. Vedle toho katastr nemovitostí eviduje ke každé nemovitosti vlastnická nebo jiná věcná práva. Nahlížení do katastru je v dnešní době velmi jednoduché, protože je jeho informační systém přístupný elektronicky a lze se do něj bezplatně dálkově dostat prostřednictvím počítače.

Ke změnám údajů v katastru nemovitostí dochází na základě zápisu. Způsobů zápisu je hned několik, a to vklad, poznámka nebo záznam. Poznámka má především funkci oznamovací, katastrální úřad ji zapíše na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, insolvenčního správce apod.  Zapisují se tak informace o exekučním příkazu k prodeji nemovitosti, o zákazu zřídit zástavní právo nebo o přednostním právu ke zřízení věcného práva. Záznamem se naopak zapisují práva, jako je právo hospodařit s majetkem státu nebo oprávnění spravovat nemovitosti ve vlastnictví státu. Nejvýznamnějším zápisem do katastru nemovitostí v běžném životě občanů je právě vklad.

Vkladem se zapisuje změna, vznik i zánik především vlastnických práv, ale dále i práva stavby, popřípadě jiná věcná práva. Pokud tedy kupujete byt, dům či pozemek, je zapotřebí nejprve uzavřít s prodávajícím kupní smlouvu, a následně tuto smlouvu přiložit k návrhu na vklad. Bez změny vlastníka k nemovitosti v katastru nemovitostí nemají vlastnická práva kupujících účinky.

Sledování katastru nemovitostí se vyplatí

Katastr nemovitostí se vyplatí sledovat ještě před samotným uzavřením kupní smlouvy. V opačném případě by Vás mohlo čekat nepříjemné překvapení, kdy Vás sice prodávající neupozorní, že na nemovitosti vázne například zástavní právo, ale v katastru nemovitostí bude bohužel evidováno. V případě informací evidovaných v katastru nemovitostí se předpokládá jejich správnost a úplnost a bohužel se nelze bránit proti právu, které je zveřejněno v katastru nemovitostí s argumentem, že se o něm prodávající při uzavírání smlouvy nezmínil.

Vlastnické právo je sice jedním z nejčastěji evidovaných práv v katastru nemovitostí, ale jeho škála je mnohem rozsáhlejší. Může se jednat o právo stavby, zástavní právo, předkupní právo, přídatné spoluvlastnictví nebo i věcné břemeno v podobě služebnosti nebo reálného břemene apod.

Návrh na vklad je prováděn na předepsaném formuláři a jeho přílohou bude právě uzavřená kupní smlouva. Předepsaný formulář stačí opatřit prostým podpisem, v případě přikládané kupní smlouvy je již nutné podpisy nechat ověřit. Ověření podpisu provádí advokát, notář, případně pobočka CZECH POINTu České pošty. Bohužel samotné podání návrhu není bezplatné, za každý návrh na vklad je stanoven správní poplatek ve výši 2.000, – Kč. Z toho důvodu je vhodné, aby si již v kupní smlouvě strany ujednaly, která z nich uhradí správní poplatek za podaný návrh na vklad a předešly tak pozdějším případným konfliktům. Nejčastěji hradí poplatek kupující.

Zaplombování nemovitosti v katastru

Po obdržení návrhu na vklad katastrálním úřadem se zahájí vkladové řízení. Nemovitost v katastru nemovitostí se označuje tzv. plombou. Katastrální úřad je povinen návrh na vklad přezkoumat. To znamená, že ověří, zda byla dodržena předepsaná forma smlouvy, zda je převodce skutečně vlastníkem převáděné nemovitosti, a jestli je vůbec možné vklad k nemovitosti provést. Zmiňovaná plomba na nemovitosti v průběhu vkladového řízení naznačuje, že na příslušném listu vlastnictví k nemovitosti probíhají změny. Plomba má mimo jiné funkci „pojistky“ vůči aktuálnímu vlastníku nemovitosti, který tak má možnost se ohradit proti probíhajícímu vkladovému řízení. Plomba na nemovitosti vázne nejméně 20 dní, kdy k převodu vlastnického práva dojde nejdříve po uplynutí této ochranné lhůty.

Pokud tedy vlastník nemovitosti žádnou kupní smlouvu nepodepsal a o převodu nemovitosti neměl dosud ponětí, může se v této lhůtě bránit u katastrálního úřadu podáním tzv. námitky a k převodu vlastnického práva nedojde. Naopak, pokud je vše v pořádku, k zápisu „nového“ vlastnického práva obvykle dojde v řádu několika dnů po skončení ochranné lhůty.

Zdroj: JUDr. David Pytela

Foto: Pixabay