28. března 2024

Téma: Komíny – údržba a revize

Za rok 2018 evidoval Hasičský záchranný sbor 20 663 požárů, z toho bylo celkem 1074 požárů způsobeno nevyhovujícím technickým stavem komínu. Skoro v 70 % šlo o požáry, které vznikly v důsledku vznícení sazí. Přímé škody byly vyčísleny na 57,4 mil. Kč.

Komín je využíván k odvádění spalin z budovy. Každý komín je konstruován na určitý druh paliva a jeho používání. Charakteristika komínu je dána na komínovém štítku.

Komíny patří k nejvíce namáhaným stavebním konstrukcím. Působí na ně značné teplotní rozdíly (až 350 °C, při vznícení sazí až 1000 °C), kouřové plyny (obsahující vodní páry, kyselinu sírovou a kyselinu siřičitou) a povětrnostní vlivy, následkem kterých dochází k poruchám komínového tělesa. Poruchy komínového tělesa mohou tedy nastat v důsledku:

  1. namáhání soustředěným tlakem – ve zděných budovách bývá komínové těleso často součástí nosných (zpravidla středních) stěn, přenáší tedy část účinků svislého zatížení, může zde docházet ke vzniku trhlin v důsledku namáhání soustředěným tlakem;
  2. mechanických poruch komínů – tyto poruchy jsou způsobeny nerovnoměrným rozložením teploty a vlhkosti po průřezu komínového tělesa;
  3. fyzikálních poruch komínů – vznikají následkem opakovaného rozpouštění, vsakování a rekrystalizace solí, které vznikly jako produkt chemických reakcí, nebo v důsledku povětrnostních vlivů;
  4. poruch chemické povahy – složky zdiva reagují se slabými roztoky kyseliny sírové, uhličité a dalšími agresivními látkami,a tím dochází k postupnému ubývání pojiva staviv a malty a následně k jejich rozpadu; poruchy se nejprve projevují tím, že kondenzovaná voda prosakuje zdivem, objevují se žluté, hnědé až černé skvrny; později odpadá omítka, rozpadává se malta, dochází k uvolňování cihel;
  5. poruch komínů vzniklých při výstavbě – poruchy způsobené nedodržením technologických předpisů ve fázi výstavby komína.

Pokud se sestavuje žebříček konkrétních závad komínů, které vyústily v požáry, jednoznačně vede (viz statistiky HSZS) vznícení sazí v komínovém tělese, které vznikají při spalování o nízké teplotě. Stejně fatální pro komínové těleso může být i vrstva dehtu uvnitř komínového průduchu. Mezi další závady patří rozpadávání se komínu zevnitř a následné hromadění vydrolené omítky na dně komínového průduchu, zazděný střešní nebo stropní trám v komínovém tělese, netěsnící nebo špatně napojený kouřovod, koroze komínové vložky, rozpadající se ukončení komínů, špatně navržený nebo špatně postavený komín. Velkou roli pro dobrý tah komínu hraje jeho výška a vnitřní průměr.

Od 1. ledna 2016 se na oblast provedení požární ochrany vztahuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ke kterému byla vydána prováděcí vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, která definuje způsob čištění spalinové cesty, způsob kontroly spalinové cesty a revizi spalinové cesty. Dále stanoví, kdo je oprávněn provádět jednotlivé stupně kontroly a v jakých periodách.

Kontrolu spalinové cesty provádí odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví a provádí se posouzením bezpečného umístění hořlavé stavební konstrukce, posouzením komínu, z hlediska jeho požární bezpečnosti a provozuschopnosti, posouzením, zda je zajištěn volný a bezpečný přístup ke komínu, k jeho vymetacím, čisticím a kontrolním místům, posouzením zajištění požární bezpečnosti stavby a posouzením jejího stavebně technického stavu.

Čištění spalinové cesty provádí odborně způsobilá osoba, kterou je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Čištění spalinové cesty od spotřebiče na pevná paliva o výkonu do 50 kW je možné provádět svépomocí, od spotřebičů na kapalná a plynná paliva pouze jen kominíci.

Revizi spalinové cesty provádí odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví, a která je zároveň buď revizním technikem komínů, nebo specialistou bezpečnosti práce – revizním technikem komínových systémů nebo revizním technikem spalinových cest. Revize spalinové cesty se provádí před uvedením spalinové cesty do provozu, po každé stavební úpravě komína, při změně druhu paliva, před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv, po komínovém požáru a při vzniku trhlin ve spalinové cestě.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay