14. dubna 2024

Téma měsíce: Vlastnické právo a sousedské vztahy. Cizí movitá věc, zvíře, roj včel na pozemku

Nový seriál, se kterým se budeme setkávat během srpna na Portálu o bydlení, se bude zabývat vlastnickým právem a sousedskými vztahy. Dojde tak například na témata povinnosti oplocení pozemků, chovu zvířat, vodních imisí, zákazů imisí či na rozhrady a mnohé další problémy, které často narušují poklidné sousedské soužití.

Problematiku cizích movitých věcí, zvířete nebo roje včel na pozemku upravuje občanský zákoník. Stanovuje mimo jiné i pravidla pro kolizi vlastnických práv vlastníka movité věci, zvířete či roje včel vůči právům vlastníka pozemku.

Jestliže se ocitne na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe. V opačném případě mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést. Občanský zákoník tak ukládá vlastníku, na jehož nemovitosti se ocitne cizí movitá věc, aby tuto věc vydal jejímu vlastníku, respektive tomu, kdo ji měl u sebe. Nesplní-li vlastník pozemku svou povinnost, je nucen strpět zásah do svého vlastnického práva ve formě vstupu cizí osoby na pozemek. Pokud vlastník pozemku dobrovolně odmítne dostát těmto výše stanoveným povinnostem, může být žalován za nevydání věci.

Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel. Nebude-li vlastník věci svou věc stíhat, mohou nastoupit účinky přivlastnění či opuštění dle občanského zákoníku. Jako chované zvíře označuje důvodová zpráva k občanskému zákoníku zvíře domácí, anebo sice divoké, ale zajaté nebo zkrocené.

Toto však nelze činit bezmezně. I zde platí ochrana práv vlastníka pozemku zákazem imisí. V případě, kdy se takováto situace opakuje často (např. časté přelétání míčů, vnikání chovaných, ale i divokých zvířat), v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku, může se vlastník pozemku žalobou domáhat o zdržení se takého zásahu do jeho vlastnického práva k pozemku.

Specifickou úpravu občanský zákoník stanovuje u roje včel. Včely nelze (zpravidla) na rozdíl od zvířete běžně individuálně odlišit. Z tohoto důvodu se proto uplatní speciální pravidla. Pokud vletí roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě.

Roj včel je taktéž předmětem vlastnictví. Vlastník roje může stíhat svůj roj a odnést jej z cizího pozemku. Jedinou výjimkou je výše zmíněná situace, kdy roj včel vletí do cizího obsazeného úlu. V takovém případě se vlastník úlu stane vlastníkem roje, aniž je povinen k náhradě, neboť určení vlastníka zde již není možné.

Podobně jako v případě cizí movité věci či zvířete na pozemku, může být obtěžování nad míru přiměřenou poměrům včelami taktéž imisemi.

Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva podle výše uvedeného na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu. Zde je nutno rozlišovat škodu způsobenou věcí, kdy zpravidla nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled, případně nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci nebo komu bylo zvíře svěřeno a uprchlo.

Zdroj: JUDr. David Pytela

Foto: Pixabay