28. února 2024

Téma měsíce: Vlastnické právo a sousedské vztahy. Destabilizace sousedního pozemku

Stavební úpravy či jiná činnost na vlastním pozemku mohou nezřídka způsobit negativní vlivy na pozemek souseda. Příkladem jsou výkopové práce, které mohou vést k ohrožení stavby na sousedním pozemku, či k prostému sesuvu půdy. Občanský zákoník proto pamatuje ve svých ustanoveních i na tyto případy.

Občanský zákoník v souvislosti s destabilizací pozemku stanoví: „Pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění.“

Výše citované ustanovení tedy ukládá osobě zamýšlející úpravy na svém pozemku zdržet se jakýchkoliv činností, v jejichž důsledku by pozemek souseda ztratil náležitou oporu. V prvé řadě je nutné objasnit, jaké objekty jsou tímto ustanovením chráněny. Nepochybně se jedná o pozemky jako takové, tedy ohraničené části zemského povrchu. Vlastník se musí zdržet všeho, co by mohlo mít za následek destabilizaci sousedního pozemku, ať už půjde o hrozbu sesuvu půdy ze sousedního pozemku, anebo naopak sesuvem půdy na sousední pozemek.

Musíme mít ovšem na paměti, že pozemek ve smyslu občanského zákoníku nezahrnuje pouze pozemek jakožto část zemského povrchu. Ustanovení § 506 občanského zákoníku stanoví: „Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.“

Součástí pozemku jsou tedy i stavby rodinných domů, sklepy, garáže, dílny, zahradní domky a další objekty. Jestliže se v občanském zákoníku hovoří o ochraně pozemku, má se tím na mysli rovněž ochrana jeho součástí. Předmětné ustanovení proto dopadá rovněž na činnosti vlastníka, kterými ohrožuje zmíněné objekty svého souseda.

Typickým případem stavební činnosti, při níž dochází k destabilizaci stavby na sousedním pozemku a na níž dopadá ustanovení občanského zákoníku, jsou stavební úpravy rodinného domu v řadové zástavbě. Riziko ohrožení je tím vyšší, má-li dojít k odstranění stavby. V takovém případě hrozí, že sousední dům ztratí náležitou oporu a může dojít k jeho zřícení.

Občanský zákoník a priori nezakazuje provádět stavební úpravy, přestože se s nimi pojí riziko pro sousední pozemek či stavby s ním spojené. V těchto případech však vyžaduje, aby byl vlastník aktivní a zamezil nežádoucím účinkům, tedy destabilizaci pozemku souseda, resp. staveb, které jsou jeho součástí. Často si tato opatření vyžádají náklady, které bude muset nést osoba, jež tuto činnost zamýšlí. V případě odstranění domu v řadové zástavbě bude tedy zapotřebí v prvé řadě zjistit, zda odstraněním stavby nehrozí pád štítové zdi domu souseda či jiná újma, a pokud ano, musí stavebník zajistit dostatečnou stabilitu, aby k tomuto následku nedošlo. Jestliže již dojde v důsledku stavební činnosti ke škodě na sousedním pozemku, vzniká podle občanského zákoníku povinnost její náhrady.

Zdroj: JUDr. David Pytela

Foto: Pixabay