14. dubna 2024

Téma měsíce: Vlastnické právo a sousedské vztahy. Povinnost oplotit pozemek

Stavba plotu mezi sousedními pozemky plní hned několik důležitých funkcí. Jednak jde o ochranu soukromí, zvláště tehdy, zamezuje-li plot výhledu na pozemek. Dále má bezpečnostní funkci, kdy zamezuje vnikání zvířat či věcí souseda a vzniku škod. V neposlední řadě plní plot důležitou funkci z hlediska právní jistoty, neboť zřetelně odděluje hranice pozemků a vymezuje prostor, který je užíván vlastníky sousedních pozemků. Snižuje tím riziko, že se hranice mezi pozemky stane postupem času nezřetelná či nejistá. V tomto článku si přiblížíme povinnosti vlastníků k pozemků ve vztahu k oplocení.

Na prvním místě je nutné zdůraznit, že plot zpravidla není samostatnou věcí. Dle občanského zákoníku platí: „Součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.“ Plot jakožto stavba, která má svůj základ v pozemku, tvoří jeho součást. Nelze tudíž převést vlastnické právo k plotu, aniž by došlo k převodu pozemku.

Tímto se otevírá další důležitá otázka, komu náleží vlastnické právo k pozemku. Plot patří do kategorie věcí, které občanský zákoník označuje jako rozhrady. Občanský zákoník v této souvislosti stanoví: „Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.“

Z citovaného vyplývá, že tam, kde je plot umístěn mezi sousedními pozemky (rozumějme na jejich hranici), bude společnou věcí obou sousedů. Sousedé tedy budou spoluvlastníky plotu. Jestliže by však byl plot umístěn výlučně na pozemku jen jednoho ze sousedů, byť při samotné hranici, jednalo by se o jeho výlučný majetek.

Občanský zákoník v obecné rovině nevyžaduje, aby vlastník pozemku postavil na svém pozemku plot. Občanský zákoník stanoví konkrétně následující: „Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu. Musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady.“

 Musíme rozlišovat dva případy. Zaprvé, vlastníkem pozemku jsou oba sousedé – v takovém případě spravují plot jako společnou věc a nesou náklady na její údržbu společně. Dojde-li k porušení plotu, nemá žádný z nich povinnost sjednat nápravu, pakliže nebezpečí škody nehrozí třetí osobě, například dalšímu sousedovi, který není vlastník pozemku.

Zadruhé, vlastníkem plotu je pouze jeden soused – v tomto případě má vlastník povinnost udržovat plot v dobrém stavu pouze tehdy, pokud by jinak hrozila sousedovi škoda. Takovou povinnost lze jen stěží dovodit u plotů pletivových, kdy například v důsledku protržení již neplní svou funkci. Pokud však půjde o zděný plot, který má narušenou statiku a hrozí jeho zřícení na pozemek souseda, musí vlastník konat a přijmout opatření, která takovému následku zamezí. Další případ, kdy má vlastník plotu povinnost konat a plot zachovat či opravit, nastává tehdy, pokud by se hranice mezi pozemky měla stát neznatelnou.

Výše zmíněné povinnosti postihují vlastníka pozemku jen tehdy, pokud se na jeho pozemku plot nachází, či nacházel, ale zanikl. Občanský zákoník ovšem pamatuje i na situaci, kdy lze vlastníkovi pozemku doposud neoploceného uložit povinnost plot vybudovat. Této povinnosti se může domáhat vlastník sousedního pozemku návrhem adresovaným soudu, jestliže je oplocení nutné pro výkon jeho vlastnického práva. V daném případě požaduje občanský zákoník, aby bylo v tomto soudním řízení vyžádáno stanovisko stavebního úřadu. Bude se jednat o situace, kdy navrhovatel nemůže svůj pozemek řádně užívat v důsledku činnosti svého souseda. Například soused bude chovat na svém neoploceném pozemku stádo ovcí, které se bude opakovaně vyskytovat i na pozemku navrhovatele.

Zdroj: JUDr. David Pytela

Foto: Pixabay