23. července 2024

Téma měsíce: Vlastnické právo a sousedské vztahy. Rozhrady mezi sousedními pozemky

Rozhrada je institutem, který se na základě novely občanského zákoníku vrátil do české právní úpravy. Rozhrada je zařízení procházející hranicí, jež se nachází částečně na obou sousedících pozemcích. Hranice mezi sousedními pozemky tak mohou představovat ploty, zdi, meze strouhy či jiné podobné rozhrady, které jsou podle občanského zákoníku pro sousední pozemky společné. Jedná se však o tzv. vyvratitelnou právní domněnku. Ve většině případů je přesvědčivě zjistitelné, na kterém ze sousedících pozemků rozhrada stojí a podle toho se stává součástí jednoho konkrétního pozemku.

Právní úprava rozhrad primárně slouží k eliminaci případných budoucích sporů vlastníků sousedících pozemků o to, kdo má povinnost plot či jinou rozhradu udržovat v dobrém stavu. Pokud tedy rozhrada není jakožto součást jednoho z pozemků ve vlastnictví konkrétního souseda, mají oba sousedé povinnost spravovat rozhradu společně. Výjimku pak nalezneme i v případě dvojitých rozhrad, kde si každý z vlastníků udržuje a vynakládá náklady na svůj plot. To platí i u rozhrady, kde je její vlastnictví rozděleno.

Dělení rozhrad

Rozhrady dělíme na přirozené a umělé podle toho, zda jsou přírodního původu nebo se jedná o rozhradu uměle vytvořenou. Občanský zákoník pak stanovuje další úpravu užívání a spravování rozhrad. Například společnou zeď mezi pozemky může užívat každý na své straně až do poloviny její tloušťky. Každý ze sousedů si v ní může zřídit výklenky tam, kde na druhé straně zdi nejsou. Avšak jakékoli úpravy společné zdi nemohou být takového rázu, aby zeď ohrozily nebo sousedovi překážely v užívání jeho části.

A jak je to s povinností postavit například rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu? Takovou povinnost vlastník v zásadě nemá, musí však rozhradu udržovat v dobrém stavu, pokud hrozí sousedovi škoda v důsledku jejího poškození. Každý soused může požadovat opravu nebo obnovení rozhrady v případě, kdy narušením rozhrady současně hrozí, že hranice mezi pozemky se stane neznatelnou.

Obecně stanovenou povinnost oplotit pozemek ovšem v občanském zákoníku nenalezneme. Soud ale může na návrh souseda uložit vlastníkovi pozemku oplotit svůj pozemek, ať už celý nebo jeho část. Předmětnou povinnost soud stanoví po zjištění stanoviska stavebního úřadu, a pokud je to potřebné k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva. Zároveň soud posuzuje, zda oplocení nebrání účelnému užívání dalších pozemků.

Neznatelná hranice mezi rozhradami

Může nastat i situace, kdy hranice mezi sousedícími pozemky bude objektivně neznatelná či pochybná. V takovém případě se každý ze sousedů může obrátit na soud, aby hranici mezi pozemky určil podle občanského zákoníku. Soud hranici určí primárně podle poslední pokojné držby. Jestliže ji nelze tímto způsobem zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. Nutno upozornit, že se jedná ryze o případy, kdy se objektivně neví, kudy hranice mezi pozemky vede. Pokud mezi sousedy vznikl spor o průběh hranice, například každý z nich tvrdí, že hranice mezi pozemky vede jinudy, jedná se o zvláštní případ žaloby o určení vlastnického práva. Žalobce proto musí postupovat ve smyslu občanského soudního řádu, a nikoliv podle občanského zákoníku.

Zdroj: JUDr. David Pytela

Foto: Pixabay