21. dubna 2024

Téma měsíce: Vlastnické právo a sousedské vztahy. Vodní imise – voda ze sousedních pozemků

Dnes se budeme věnovat tzv. vodním imisím. Co tento pojem vlastně vůbec znamená? Imise je cokoliv, co vychází ze sousedova pozemku a obtěžuje ve výkonu vlastnického práva vlastníka sousedního pozemku. Vodní imise je voda, jež stéká ze střech, vytéká z pozemku či pozemkem pouze protéká a omezuje tak někoho ve výkonu jeho vlastnického práva.

Občanský zákoník upravuje imise přímé a nepřímé. Imisí přímou se rozumí záměrné jednání vlastníka pozemku, které má přímý následek na pozemku jiném. Nepřímé imise vznikají jako vedlejší produkt sousedovy činnosti. Občanský zákoník takové imise zakazuje tehdy, jsou-li místním poměrům nepřiměřené a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku v daném místě. Z výše uvedeného je tedy patrné, že u vodních imisí se ve většině případů jedná o imise přímé. Typicky se jedná vyústění okapu, vyvedení trativodu, přesah okapů nebo jiné svedení vody na cizí pozemek. 

Občanský zákoník stanoví, že „vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.“ Úpravu stavby či pozemku nelze požadovat, stéká-li voda na rušený pozemek přirozeným způsobem, což taktéž upravuje občanský zákoník: „stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.“

Jedná se o vyjádření zásady, že vlastník pozemku není povinen činit opatření proti přírodnímu působení a proti přirozenému stékání dešťové vody na sousední pozemek, a to zejména je-li navíc poškození sousední stavby vyvoláno dalšími faktory na straně poškozeného vlastníka pozemku (chybějící svody dešťových srážek, vadná obvodová drenáž níže položeného pozemku). V takovém případě nelze ani vyvozovat odpovědnost vlastníka výše uvedeného pozemku za škodu. Výše uvedené se však uplatní i naopak. Například potřebuje-li soused níže položeného pozemku přítok vody, může na vlastníku pozemku nad ním požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.

Vedle občanského zákoníku však do úpravy vodních imisí zasahuje taktéž vodní zákon. Dle něj nejsou povrchové a podzemní vody předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují.

Vlastníci pozemků, na kterých se nacházejí koryta vodních toků, jsou mimo jiné povinni udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody. Musí odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, a tedy koryto čistit, strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku či ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku.

Jak je patrné, nakládání s vodou může ve vztazích mezi sousedy způsobit mnoho sporů, které mohou vyústit až v soudní jednání. Proto je třeba při každé rekonstrukci, opravě domu či úpravě pozemku myslet i na takové věci, jako například, kam poteče voda, když přijde bouřka, a jestli takové jednání nezpůsobí úbytek vody u souseda.

Zdroj: JUDr. David Pytela

Foto: Pixabay