Téma: Pojištění bytového domu

Způsob a rozsah pojištění upravuje pojistná smlouva, jejíž přílohou bývají zpravidla pojistné podmínky vybraného pojistitele. Je třeba mít na paměti, že ne vždy odpovídají sjednané podmínky pojištění nemovitosti obecným zvyklostem (je např. vyloučeno riziko povodně, apod.) a proto je při hodnocení způsobu pojištění vždy nutné vycházet ze sjednaných pojistných podmínek konkrétní nemovitosti.

Při sjednávání pojištění je důležité správně stanovit pojistnou částku, na kterou bude nemovitost pojištěna. Bude-li sjednaná pojistná částka nižší než je skutečná hodnota pojištěné nemovitosti, může dojít k situaci, kdy pojistitel (pojišťovna) může v rámci likvidace škody namítnout podpojištění nemovitosti, v důsledku čehož může dojít i ke krácení plnění ze strany pojistitele. Sjedná-li ti vlastník nemovitosti pojištění nemovitosti v hodnotě např. 5 mil. Kč s pojistnou částkou ve výši např. 1 mil. Kč a dojde k pojistné události, může být uplatněná námitka podpojištění nemovitosti a pojišťovna bude plnit např. do výše 20 % nákladů (bez přihlédnutí ke spoluúčasti).

Zde je třeba poznamenat, že pozemek nemá na reálnou hodnotu nemovitosti vliv, neboť zůstává vlastníkovi nemovitosti i při totální škodě na nemovitosti. Naopak umístění nemovitosti, tj. poloha pozemku může hrát výraznou roli pro stanovení výše pojistného, v krajním případě může učinit nemovitost nepojistitelnou (např. umístění v blízkosti vodního toku).

U pojištění nemovitostí se zpravidla vychází z nové hodnoty nemovitosti, tj. ze zjištění, kolik by stálo její postavení ve stejných parametrech v případě totální škody, kdy by bylo třeba postavit novou nemovitost. Jde tedy o cenu stavebních materiálu a prací vynaložených na uvedení nemovitosti do stavu před škodou. Někteří pojistitelé stanovují hodnotu buď podle klíče / kalkulátoru pojistitele nebo znalce v oboru oceňování nemovitostí.

V rámci pojištění nemovitosti je nejdůležitější pojistit rizika živelných nebezpečí, vichřice, povodní a záplav, krupobití, tíhy sněhu, atd. Častým doplněním bývá pojištění odcizení (např. stavebně technických součástí) a vandalismus. Rozšířením pak může být pojištění speciálních škod, např. skel či technických zařízení budovy (týká se hlavně bytových domů – např. výtahy a výtahové stroje).

Roční výše pojistného je vypočtena příslušnou sazbou pojistitele z pojistné částky. Výše pojistného je ovlivněna nejen výše pojistné hodnoty nemovitosti, ale také dalšími sjednanými podmínkami, např. sjednáním spoluúčasti pojištěného či limitů pro jednotlivé druhy pojistných rizik.

Důležitou součástí pojištění nemovitosti by měla být i pravidelná aktualizace pojistné smlouvy, ve které je zapotřebí reagovat na případné zhodnocení nemovitosti. Úspora na pojistném zachováním původních parametrů pojištění původní nemovitosti, může v případě zvýšení ceny nemovitosti, např. v důsledku její rekonstrukce, vést s odstupem času ke krácení plnění pojistitele v rámci likvidace pojistné události. Úspora v řádu několika desítek či stovek korun ročně pak může znamenat krácení plnění v podstatně vyšším řádu.

Podobně je třeba dbát i na další změny sjednaného pojištění, např. změny v osobě vlastníka nemovitosti, pojistníka či ve způsobu platby pojistného.

Pojištění rodinného domu

Pojištění rodinného domu zajišťuje nemovitost proti škodám způsobeným živelním pojistným nebezpečím (zpravidla včetně povodně, záplavy, vodovodních škod), krádeži, loupeži, vandalismu, nárazu dopravního prostředku či aerodynamickému třesku. Rozsah pojištění může dále zahrnovat i řadu dalších méně obvyklých nebezpečí – např. mechanické poškození vnějšího pláště budovy jakýmkoli zvířetem či havárii rozvodů. Nemělo by být rovněž opomenuto pojištění odpovědnosti za újmu, která je s vlastnictvím rodinného domu neodmyslitelně spojena.

V rámci pojištění rodinného domu doporučujeme specifikovat i tzv. vedlejší stavby jako například ploty, altány, bazény, samostatně stojící garáže atd.

Pojištění rekreační budovy a rekreační domácnosti

Pojištění chrání rekreační objekt a jeho movité zařízení proti živelním nebezpečím (včetně povodně, záplavy, vodovodních škod), krádeži, loupeži, vandalismu, nárazu dopravního prostředku. Rozsah pojištění může dále zahrnovat i řadu dalších méně obvyklých nebezpečí – např. mechanické poškození vnějšího pláště budovy jakýmkoli zvířetem, přepětí či podpětí v síti či havárii rozvodů. Nemělo by být rovněž opomenuto pojištění odpovědnosti za újmu/škodu z vlastnictví rekreační budovy a domácnosti.

Pojištění bytového domu

U tohoto typu pojištění je důležité odlišit stav, kdy dochází k pojištění bytového domu jeho vlastníkem či pojištění společných částí bytového domu v případech domů, rozdělených na bytové jednotky, často ve vlastnictví více jednotlivých vlastníků jednotek. I ve druhém případě jde totiž ve skutečnosti o pojištění celé nemovitosti. Proto je možné pojištění bytové jednotky pro vyřízení např. hypotečního úvěru, řešit vinkulací plnění z pojistné smlouvy ve prospěch úvěrujícího subjektu (banky).

Pojištění bytového domu poskytuje pojistnou ochranu proti živelním nebezpečím (včetně povodně, záplavy, vodovodních škod), krádeži, loupeži, vandalismu, nárazu dopravního prostředku či aerodynamickému třesku. Rozsah pojištění může dále zahrnovat i řadu dalších méně obvyklých nebezpečí – např. mechanické poškození vnějšího pláště budovy jakýmkoli zvířetem či havárii rozvodů. Nemělo by být rovněž opomenuto pojištění odpovědnosti za újmu, která je s vlastnictvím rodinného domu neodmyslitelně spojena.

Pojištění bytové jednotky

Pojištění bytové jednotky poskytuje pojistnou ochranu proti živelním nebezpečím (včetně povodně, záplavy, vodovodních škod), krádeži, loupeži, vandalismu, nárazu dopravního prostředku či aerodynamickému třesku. Rozsah pojištění může dále zahrnovat i řadu dalších méně obvyklých nebezpečí – např. mechanické poškození vnějšího pláště budovy jakýmkoli zvířetem či havárii rozvodů.

Pojištění bytové jednotky je definováno jako pojištění stavebních součástí. V některých případech nebývá jasné, co do které kategorie patří. Některé stavební prvky bývají někdy považovány za vybavení a zřízení bytu, jindy za součást budovy. Obklady stěn a stropů, podlahové krytiny pevně spojené s podlahou, radiátory topení nebo sanitární předměty v koupelnách a WC jsou obvykle stavebními součástmi, vestavné skříně nebo kuchyňská linka s vestavnými spotřebiči jimi být mohou, ale také nemusejí.

Nemělo by být rovněž opomenuto pojištění odpovědnosti za újmu z vlastnictví bytové jednotky.

Pojištění domácnosti

Pojištění domácnosti ochrání vybavení bytu či bytové jednotky a věci osobní potřeby proti všem důležitým nebezpečím – veškerým živelním událostem, krádeži, loupeži i vandalismu. Lze se pojistit i proti speciálním rizikům, jako je dočasné přepětí nebo podpětí v síti rozbití skla z jakékoli příčiny, porucha chladicího zařízení nebo havárie rozvodů.

I v těchto případech by nemělo být opomenuto rovněž pojištění odpovědnosti – pro případ, že chvilkovou neopatrností dojde např. k vytopení sousedy či ke způsobení škody domácím zvířetem. Toto pojištění zpravidla obsahuje i pojištění obecné odpovědnosti členů domácnosti za způsobenou škodu. Je třeba zdůraznit, že obecná odpovědnost za škody doznala v souvislosti se změnami civilního práva od roku 2014 zásadních změna a přinesla citelné zvýšení náhrad vzniklých škod, především v oblasti tzv. nehmotné újmy. Sjednané limity plnění obecné odpovědnosti členů domácnosti je proto vhodné konzultovat s pojišťovnou či pojistným makléřem a včas pamatovat na jejich zvýšení, především u starších pojistných smluv. Obecně se dá konstatovat, že limity v řádech statisíců korun jsou na dnešní dobu nedostatečné a měly by se pohybovat v řádech miliónů.

Velká část vlastníků bytových jednotek žije v blahé nevědomosti spoléhajíc na to, že o pojištění jejich majetku i odpovědnosti se za ně postaral někdo jiný (společenství vlastníků jednotek). Dostatečnou pojistnou ochranu ale ve skutečnosti nemají. Odpovědnosti za stav domu a škody vzniklé třetím osobám v důsledku špatné údržby a péče o dům (např. pád omítky, zimní úrazy na neudržovaném chodníku patřícím k domu atd.) se přitom zříci nemohou. Každý majitel bytu by se tedy měl zajímat nejen o pojištění svého bytu, ale i o to, jak je pojištěn dům, který spoluvlastní.

Kopie pojistné smlouvy a pojistných podmínek pojištění bytového domu je jedním z podkladů, z nichž je vhodné vycházet při úvahách o pojištění bytové jednotky. Pomůže totiž odhalit případnou mezeru v pojistné ochraně majetku a odpovědnosti vlastníka bytové jednotky z titulu pojištění bytového domu a z titulu zvažovaného pojištění domácnosti. Pak lze hledat pojištění domácnosti s rozšířenou pojistnou ochranou anebo si sjednat zvláštní pojistku kryjící dosud nepojištěná rizika a škody.

Není-li bytový dům pojištěn nebo má-li vlastník bytové jednotky o kvalitě pojistky pochybnosti, má možnost buď přesvědčit vlastníky ostatních bytových jednotek o nezbytnosti zjednání nápravy, nebo si může sám uzavřít pojistku kryjící škody na společných částech domu a odpovědnost spoluvlastníka bytového domu. V případě pojistné události mu pak pojišťovna vyplatí pojistné plnění ve výši odpovídající jeho spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

Rozsah pojištění

Pro určení rozsahu pojištění je třeba nejprve uvážit, které škody a z jakých příčin mohou nemovitost postihnout a jaká může být výše škody. Je třeba mít na paměti, že některá rizika jsou z principu pojistných podmínek spojená (viz riziko povodně a záplavy) a není možné vyloučit jen z uvedených rizik a obráceně – skutečnost, že se dům nachází na vyvýšeném místě, ještě neznamená, že nemůže být zasažen zaplavením.

Obvyklý rozsah pojištění:

• živelná nebezpečí (požár, výbuch, úder blesku, pád letadla, povodeň, záplava, vichřice, krupobití, sesuv půdy, zřícení skal nebo zeminy, pád stromů, stožárů a jiných předmětů, zemětřesení, tíha sněhu nebo námrazy),
• voda vytékající z vodovodních zařízení, odpadní voda,
• krádeže a loupeže,
• úmyslné poškození – vandalismus,
• náraz dopravního prostředku,
• vada materiálu, vnitřní mechanické poškození, výrobní vada,
• přetlak páry, kapaliny, plynu,
• vniknutí cizího předmětu,
• roztržení odstředivou silou,
• zkrat, přepětí, indukce.

Nemovitosti bývají zpravidla nejvíce ohroženy požárem, výbuchem a podle místních podmínek vodovodními škodami, vichřicí, krupobitím, záplavou, povodní. Zařízení a inventář jsou ohroženy živelními riziky, případně krádeží, loupeží. Stroje, strojní zařízení, budovaná stavební nebo montážní díla, technologické celky, počítače a elektronická zařízení jsou ohrožena i dalšími shora uvedenými riziky a jejich pojištění je koncipováno tzv. proti všem rizikům.

Pojištění živelní

Pojištění se sjednává v tzv. základním rozsahu pro případ poškození nebo zničení věci požárem, výbuchem, úderem blesku a nárazem nebo zřícením letadla. Toto pojištění může být podle přání vlastníka nemovitosti rozšířeno na další nebezpečí, která mohou nemovitý majetek ohrožovat. Jedná se např. o povodeň a záplavu, vichřici a krupobití, tíhu sněhu a námrazy, pád stromů a jiných předmětů, zemětřesení. Pozor, právě tyto škody bývají limitovány horní hranicí a/nebo je u nich vyžadována spoluúčast pojištěného. Právě nastavení takových limitů je na straně jedné motivováno snahou o snížení výše pojistného, na straně druhé může přivodit vyšší náklady pro pojištěného v případě, kdy dojde ke škodě. Nastavení pojistných podmínek je dobré věnovat větší pečlivost a uvážení, v případě bytových domů (společenství vlastníků jednotek a bytových družstev) je rozsah pojištění projednat se členy bytové korporace.

Pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů (DNO)

V tomto případě se jedná o pojištění členů statutárních orgánů bytových korporací (společenství vlastníků jednotek či bytového družstva) proti nesprávným rozhodnutím či opomenutím. Obvyklá výše ročního pojistného se pohybuje v řádech tisíců korun ročně za všechny členy statutárního orgánu s limitem plnění v řádech jednotek milionů.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay