5. prosince 2024

Téma: Právo dědice na odmítnutí dědictví

Nový občanský zákoník zakotvuje právo dědice na odmítnutí dědictví stejně jako předchozí právní úprava.

Důvody dědice k odmítnutí dědictví mohou být různé, a to i obavy o přijetí předluženého dědictví nebo spory v rodině, přesto je vhodné znát zákonnou úpravu tohoto práva.

Právo dědictví odmítnout

Právo dědice na odmítnutí dědictví vychází ze zásady volnosti rozhodování, zda dědictví přijmout nebo odmítnout. Nový občanský zákoník tak výslovně stanovuje, že dědic má právo

po smrti zůstavitele dědictví odmítnout. Smluvní dědic může dědictví odmítnout, pokud to nebylo vyloučeno platnou dědickou smlouvou uzavřenou před smrtí zůstavitele mezi smluvním dědicem a zůstavitelem. Nepominutelný dědic, který odmítá dědictví, tak může odmítnout s výhradou povinného dílu. Dědictví může za dědice odmítnout rovněž jeho zmocněnec avšak pouze v případě, že je k tomuto právnímu jednání výslovně oprávněn dle udělené plné moci.

Na dědice se hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl

Na dědice, který odmítl dědictví, se hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl. Odmítnutí dědictví bude považováno obecně za neplatné, jestliže by dědic učinil odmítnutí dědictví pod podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti (například by dědic odmítl pouze dluhy z dědictví).

V dědickém řízení se již nebude přihlížet k dalšímu projevu vůle dědice, kterým by odvolal své prohlášení o odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví nebo že dědictví přijímá. Pokud tedy dědic platně prohlásí, že dědictví chce nebo nechce, považuje se takové jeho vyjádření za definitivní. K odmítnutí dědictví se také nebude přihlížet, když dědic svým počínáním dává najevo, že chce dědictví přijmout (například se vyjadřuje k otázce platnosti závěti v dědickém řízení).

Pro odmítnutí dědictví existuje zákonná lhůta

Dědictví lze odmítnout pouze na základě výslovného prohlášení vůči soudu do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a následcích odmítnutí. Jestliže by dědic měl jediné bydliště v zahraničí, pak se tato lhůta k odmítnutí dědictví prodlužuje na tři měsíce. Soud může tuto lhůtu přiměřeně prodloužit z důležitých důvodů. Právo na odmítnutí dědictví zaniká uplynutím lhůty k odmítnutí dědictví.

Vzdání se dědictví

Nový občanský zákoník stanovuje, že dědic, který neodmítl dědictví, se může dědictví před soudem platně vzdát ve prospěch druhého dědice. Samozřejmě je nutný souhlas druhého dědice. Dědictví se lze vzdát i ve prospěch několika dědiců. Vzdání se dědictví je tak zvláštní případ zcizení dědictví jedním dědicem ve prospěch druhého dědice.

Nový občanský zákoník také výslovně vymezuje, že pokud byl dědic, který se dědictví vzdal, obtížen příkazem, nařízením odkazu nebo jiným opatřením, které podle zůstavitelovy vůle může a má splnit jen osobně, nezbavuje se tím povinnosti splnit takové opatření.

Tento článek poskytuje pouze základní orientaci v právu na odmítnutí a vzdání se dědictví. K lepší orientaci ve spleti paragrafů dědického práva lze doporučit konzultovat s notářem nebo advokátem. Každý případ dědického práva je přeci jen individuální.

Zdroj: JUDr. Zbyněk Drobiš

Foto: Unsplash

Poznámka: Využité a citované ustanovení v článku: § 1485 až § 1490 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.