20. května 2022

Téma: Příčiny výskytu plísní v bytech a domech

Vlhkost se ve vnitřním prostředí vyskytuje jako následek: havárie, stavební závady, nevhodného užívání obytného prostředí nebo kombinace těchto příčin.

Za největší havárie můžeme považovat povodně a záplavy. K haváriím dále patří: prasklé potrubí rozvodů vody, vytékající voda z pračky, oprava střechy bez zabezpečení proti dešti aj.

Nejčastější stavební závady jsou vzlínání vody z podzákladí nebo přilehlého terénu v důsledku chybějící či nefunkční hydroizolace, různá poškození spojená se zatékáním vody poškozenou střechou, balkonem či terasou, zanesenými okapy aj. Mezi stavební závady patří i tepelné mosty.

Na vlhkých místech rostou plísně v závislosti na obsahu vody. Z těchto míst se voda odpařuje do prostředí a kondenzuje na chladnějších površích. Tak může být vlhký vzduch původem z havárie nebo stavební závady příčinou růstu plísní i na vzdálenějších místech. Toto riziko se zvyšuje v bytech a domech s těsnými okny.

Základní podmínkou pro zamezení růstu plísní je zjištění příčiny havárie nebo závady, odborná diagnostika a náprava.

Nevhodné užívání interiéru znamená, že se v budově vytvoří více vzdušné vlhkosti, než se odvětrá. Neodvětraná vlhkost z ovzduší kondenzuje a vsakuje se do nasákavých materiálů (zdivo, dřevo, textil) a je příčinou růstu plísní. Tuto vodu nevidíme. Zkondenzovanou vodu můžeme pozorovat na zrcadlech, okenních tabulkách a parapetech. Tato viditelná voda je důrazným varováním před rizikem růstu plísní.

V důsledku neodvětrané vlhkosti z ovzduší se mohou plísně vyskytovat v budovách starých i nových, v místnostech zateplených i nezateplených domů. Budov s rostoucími plísněmi stále přibývá. Příčin je několik: nová těsná okna, nižší frekvenci větrání, nedostatečné vytápění, časté sprchování, sušení prádla v bytech, nepoužívání komínových digestoří a ventilátorů v koupelnách.

Kritickými místy, na nichž dochází ke kondenzaci vodních par nejčastěji, jsou především: místa kolem oken a dveří a svislé a vodorovné kouty. V těchto místech je povrchová teplota nejnižší. Dochází zde i k menšímu proudění vzduchu, které by povrchy mohlo vysušovat.

Relativní vlhkost vzduchu úzce souvisí se vzdušnou teplotou. Čím je vzduch teplejší, tím více vody pojme. Dá se říci, že studený vzduch je v porovnání s teplým vzduchem téměř suchý. Je-li například v bytě teplota 20 °C a relativní vzdušná vlhkost 70 %, obsahuje 1 m3 vzduchu 12 g vodní páry. Je-li ve stejnou dobu ve venkovním prostředí teplota 10 °C a relativní vzdušná vlhkost stejná, tj. 70 %, pak 1 m3 venkovního vzduchu obsahuje 6,6 g vodní páry. Tímto chladnějším a sušším vzduchem můžeme bez problémů větrat.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay

X