Téma: Rezidence pro seniory (standardy, služby, cena)

Ve chvíli, kdy u seniorů dojde ke zhoršení zdravotního stavu, který vede ke zhoršení soběstačnosti, všichni bez rozdílu, ať jsou to lidé ve středním, či předdůchodovém věku, odpovídají, že by chtěli zůstat ve své původní domácnosti za pomoci rodiny, případně institucí poskytujících sociální péči. I za této situace však chtějí žít odděleně od svých dětí, ale v jejich blízkosti. Základním rysem tohoto přání, kromě neochoty se stěhovat, je obava, aby nebyli na obtíž své rodině či blízkým a zachovali si část nezávislosti, nehledě na jejich fyzický stav.

Výzkumy příkladů dobré praxe v osmi evropských zemích (Itálii, Německu, České republice, Rakousku, Slovensku, Maďarsku, Slovinsku a Polsku) ukázaly, že žádný univerzální program, který by se jevil jako nejvhodnější pro všechny státy či obce neexistuje. V rámci nových konceptů je třeba uvažovat o specifikách a individuálních potřebách seniorů v jednotlivých zemích, a ty jsou poměrně specifické a nepřenositelné. V zahraničí se tedy můžeme inspirovat, ale musíme brát při realizaci projektů v úvahu legislativní, politický a historický kontext.

Aktuální trend v péči o seniory je nasměrován na podporu jejich setrvání v domácím prostředí. Je to přání jak samotných seniorů, tak i jejich rodinných příslušníků a z hlediska řízení budoucích strategií sociálních a zdravotních služeb je to nezbytná perspektiva. Tento trend je možné realizovat pouze za předpokladu kvalitní nabídky terénních a rezidenčních služeb, vysoké míry osobní zodpovědnosti a dostatku informací mezi seniory i v rámci jejich rodin. Bohužel zkušenosti spíše ukazují, že informace o nabízených službách a možnostech pomoci se mezi seniory dostávají velmi obtížně. Stejnou zkušenost vykazují i v zahraniční. I to je jeden z důvodů, proč se téma objevuje na Portálu o bydlení.

Shora uvedené trendy doprovází i nové varianty bydlení, které se snaží vytvářet komunity seniorů s cílem navozovat pocit rodinné atmosféry soužití. Objevují se pozvolna, ale jejich nabídka stoupá a vzhledem k demografickému vývoji lze očekávat, že dále určitě poroste.

Variabilita seniorského bydlení:

1. Rezidence pro seniory – nabízí byty ve velikosti (1+kk až 3+kk), s komunitními službami. Základem rezidence jsou služby, které senioři potřebují každodenně, jako jsou např. ordinace praktického lékaře, kavárna, restaurace, kadeřník a další. K nim se zpravidla přidává více či méně pestrá nabídka doprovodných aktivit zaměřených na vzdělávání, počítače, výtvarné kroužky, hry a hobby.

2. Sdílené seniorské bydlení – pro seniory, kteří se ocitnou v ekonomické nouzi. V rámci tohoto projektu senioři sdílení část společných prostor, a tím se zlevňují jejich náklady na bydlení. Obyvatelé sdíleného bydlení používají společně kuchyň s jídelnou, společenské prostory a sociální zařízení. Každý senior má pro sebe samostatný pokoj.

Je několik variant tohoto sdíleného bydlení:

• sdílený byt se soukromými pokoji a společným sociálním zařízením,
• sdílený byt se soukromými pokoji a s vlastním sociálním zařízením,
• samostatná bytová jednotka se sdílenými společenskými prostory

Tento projekt realizovalo zatím město Brno jako pilotní.

3. Dům s malometrážními byty – jedná se o projekty s malometrážními byty určenými pro seniory, tedy základním parametrem je bezbariérovost. Dále v se v tomto konceptu bydlení většinou nachází prostory společenské, např. společenská místnost, kde se mohou senioři setkávat. Výhodou těchto konceptů je ekonomická dostupnost, v případě, že je realizuje město či obec. Nevýhodou může být problém se zajištěním zdravotní či sociální služby.
4. Pasivní bytový dům pro seniory je dům splňující maximální požadavky za minimální spotřeby energií. Je to dům, který má malé až zanedbatelné nároky na výrobu tepla a úměrně tomu i nízké nároky na peněženku bydlícího. Zatím vznikl pouze jeden takovýto projekt, a to v Modřicích u Brna, kde jeho realizaci financovala obec. Pro své obyvatele však opravdu přináší výhodu minimálních plateb za energie. Dům disponuje společenskou místností a prádelnou. Další služby si obyvatelé, kteří v domě bydlí, obstarávají v okolí.
5. Komunitní bydlení pro seniory – jedná se o soubor bezbariérových bytů v počtu od 22 do 40, v nichž je zajišťována asistence. Většinou se jedná o dvoupokojové byty s kuchyňským koutem. Uprostřed stavby je většinou atrium přístupné ze všech částí bytů, které je centrem společenského dění. Péče je zajišťována rodinnou či jinými osobami, blízkými obyvatelům komunitního bydlení.
6. Chráněné bydlení – asistované bydlení jako sociální služba – projekt tohoto typu umožňuje lidem se středním a těžkým postižením starším čtyřiceti let žít co nejsamostatněji v domácnosti, která se přibližuje běžnému způsobu života. Nabízí asistenci a dopomoc při zvládání běžných aktivit, jako je vedení domácnosti a sebeobsluha. Obyvatelé tohoto typu ubytování mají samostatné pokoje s vlastní koupelnou a malou kuchyňkou, které jsou vybavené nábytkem, a navíc je v objektu společenská místnost, společná jídelna s kuchyní. Klienti chráněného bydlení tak mají zajištěnou podporu a pomoc, ale současně zůstávají součástí přirozeného prostředí a v dosahu svých přátel a příbuzných. Tyto projekty jsou financovány obcí či neziskovými společnostmi s podporou obcí.

Uvedli jsme jen několik příkladů ze stále pestřejší nabídky, která se objevuje v oblasti bydlení pro seniory. Vycházeli jsme z příkladů, které jsou v českém prostředí již realizované, a věříme, že se dále budou jejich počty a rozmanitost rozvíjet.

Zdroj: Anna Ježková, ČSRB

Foto: Pixabay