14. prosince 2024

Téma: Služby a energie – vymezení pojmů

Služby jsou:
  1. konzumované ve společných částech domu, kterými jsou především:

1.1. úklid společných částí domu,

1.2. odvoz komunálního odpadu,

1.3. provoz výtahu,

1.4. spotřeba elektrické energie ve společných částech domu (zejména osvětlení),

1.5. rozhlasové a televizní rozvody,

1.6. provoz a čištění komínů;

2. konzumované uvnitř bytu nebo nebytového prostoru, pokud si jejich dodávku nesjednává uživatel jednotky sám, kterými jsou především:

2.1. dodávka tepla,

2.2. centrální dodávka teplé vody,

2.3. dodávka studené vody a odvádění odpadních vod,

(§ 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“).

Nad rámec této kapitoly lze pro úplnost uvést, že předmětem sledování a vyúčtování mohou být v případech společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) a bytových družstev (dále jen „BD“) také část nákladů spojených se správou domu a pozemku:

  1. náklady na odměny členů statutárních orgánů,
  2. náklady na odměnu osobě, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku (operativní správce),
  3. pojistné,
  4. provozní náklady;

a u bytových družstev navíc:

  1. daň z nemovitosti,
  2. splátka úvěru na pořízení bytového domu;

Rozúčtování nákladů na uvedené položky, které nejsou službami, a jejich roční vyúčtování jako záloh za služby žádný právní předpis výslovně neupravuje, ale jejich vyúčtování bývá standardně předmětem vnitřních rozhodnutí SVJ a BD.

Poskytovatel služeb je:

1. vlastník bytového domu:

1.1. bytové družstvo,

1.2. obec,

1.3. jiný vlastník,

2. společenství vlastníků jednotek,

3. vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky

(§ 2 písm. a) ZoS);

Příjemce služeb je:

  1. nájemce bytu, nebo

      2. vlastník jednotky.

Pozor tedy na skutečnost, že vlastník jednotky může být současně příjemcem služeb ve vztahu ke společenství vlastníků jednotek jako poskytovateli, a zároveň naopak poskytovatelem služeb ve vztahu k nájemci bytové jednotky, který je příjemcem služeb.

Zúčtovací období je období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb.

Náklady na služby se rozumí cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky.

Rozúčtování je vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby.

Vyúčtování je vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

Osoba rozhodná pro rozúčtování služeb je:

1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo

2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

Východiskem právní úpravy budou rozličné pasáže dvou právních norem, jejich použití se řídí povahou právní formy bydlení:

  • pro bytové spoluvlastnictví (SVJ a vlastníci jednotek) jde o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zvláště pak §§ 1177, 1179-1181, 1183 odst. 1, 1186, 1208 písm. d) a e)
  • v případě družstevního nájmu (bytová družstva a členové družstev – nájemci) jde o zákon č. 90/2012, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) §§ 742 a 744, tato ustanovení však řeší jen nájemné, zálohy na služby řeší zvláštní předpis a pravidla mohou též upravovat stanovy bytového družstva;
  • nájemní bydlení (obecní a soukromé vlastnictví bytových domů a jejich nájemce) je v základu upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, zvláště pak §§ 2247 a 2252.

Služby se pak řídí zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“), jinak též zákon „o službách“ a vyhláškou č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Problematiky se jen dílčím způsobem, z pohledu správy společných částí domu a pozemku, dotýká i nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.

Zpracoval: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay