7. prosince 2024

Téma: Smlouvy o dílo

Smlouva o dílo – zpracování projektové dokumentace

Smlouvu dílo uzavíráme s projektantem na zpracování projektové dokumentace. Výsledkem bude tzv. dílo s nehmotným výsledkem (§ 2631 až 2635 ObčZ). Pokud bude projektová dokumentace splňovat znaky autorského díla podle autorského zákona (zákon č.121/200 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) bude autorským dílem, a to tzv. autorským dílem na objednávku. Stavba (podle autorského zákona) pak bude vyjádřením (rozmnoženinou) tohoto autorského díla. Stavebník se však nemusí obávat, že ho v tomto případě čeká povinnost uzavření licenční smlouvy autorské či úhrada autorských poplatků.

Občanský zákoník stanoví (v § 2634): „Je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy.“ Neboli uzavřením smlouvy o dílo vyjadřuje současně autor (projektant) souhlas s poskytnutím majetkových autorských práv k předmětu díla stavebníkovi, a to k účelu, který je ve smlouvě uveden, nebo který vyplývá z obsahu smlouvy. Bude se ovšem jednat o tzv. nevýhradní licenci, takže autor (projektant) může dílo vytvořené na objednávku užít opakovaně a vypracovat stejný či velmi podobný návrh stavby pro jiného stavebníka. Pokud chce stavebník získat záruku, že stejný či velmi podobný dům si nepostaví jiný stavebník, musí si ve smlouvě vyhradit tzv. výhradní licenci, tj. jediné užití díla pro prvního stavebníka. Také k užití díla nad rámec účelu vyplývajícího ze smlouvy je stavebník oprávněn pouze na základě licenční smlouvy.

Při uzavírání smlouvy na zpracování projektové dokumentace doporučujeme řešit současně s projektantem další služby (např. obstarání stanovisek dotčených orgánů) a zejména výkon autorského dozoru a tyto služby vtělit do smlouvy. Smluvní ujednání ponese název „smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace a související výkony/ služby.“ Pokud bychom řešili výkon autorského dozoru dodatečně, pak nepůjde o samostatnou smlouvu, ale o dodatek k této první smlouvě o dílo.

Přípravu a formulování smlouvy o dílo na zpracování projektové dokumentace nám poněkud ulehčuje několik okolností. Především je to existence vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. (pozor: k 1. 1. 2018 vstoupí v platnost další novela vyhlášky o dokumentaci staveb, a to v souvislosti s novelou stavebního zákona), která taxativně stanoví obsah jednotlivých úrovní dokumentace staveb. Druhou okolností je postavení autora dokumentace, tj. projektanta. Jde o vzdělaného odborníka, s odbornou praxí a s autorizací ve výstavbě, kterou uděluje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nebo Česká komora architektů na základě složení autorizační zkoušky. Projektant je příslušné Komoře také disciplinárně odpovědný. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby stanoví stavební zákon (§159 stavebního zákona). Protože jde o veřejnoprávní předpis, nelze tuto odpovědnost smlouvou omezit nebo vyloučit.

Smlouva o dílo – zhotovení stavby

Pracnější a náročnější bude příprava smlouvy o dílo na zhotovení stavby se stavební firmou (zhotovitelem). Zhotovitel stavby musí mít příslušné oprávnění podle živnostenského zákona (vázanou živnost na provádění staveb, jejich změn a odstraňování) a vedením stavby pověřit stavbyvedoucího, tedy opět autorizovanou osobu s příslušným oborem nebo specializací autorizace ve výstavbě. Základní povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího stanoví stavební zákon. Složitost a náročnost smluv o dílo na zhotovení stavby dokládá i občanský zákoník speciálními ustanoveními o stavbě v části věnované smlouvám o dílo (§ 2623 až 2630). Za poměrně převratnou novinku v ustanoveních občanského zákoníku o stavbě jako předmětu díla můžeme považovat § 2630:

„(1) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně

a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,

b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a

c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

(2) Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.“

To znamená, že stavebník, resp. soud, nemusí nejdříve prokazovat zhotoviteli nebo projektantovi nebo osobě pověřené výkonem technického dozoru zavinění, ale naopak, tyto osoby musí prokázat, že vadné plnění nezavinily.

Pro výkon technického dozoru stavebníka se podle nového občanského zákoníku používá typ smlouvy příkazní. Stavební zákon ukládá stavebníkovi povinnost zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby u staveb financovaných z veřejných rozpočtů. Od data účinnosti poslední novely stavebního zákona (1. 1. 2018) může technický dozor u staveb financovaných z veřejných rozpočtů vykonávat pouze osoba s příslušnou autorizací (§ 152 odst. 4 stavebního zákona). Odpovědnost a povinnosti technického dozoru stavební zákon blíže neuvádí, musí být proto specifikovány ve smlouvě.

Pokud budou smluvní ujednání týkající se pořízení stavby zpracována v potřebných detailních popisech, detailních požadavcích na použité materiály a výrobní postupy, vznikne nám obsažný, až mnohasetstránkový dokument. Proto je u smluv ve výstavbě obvyklé ponechat ve smlouvě jen základní smluvní ujednání a vše ostatní řešit prostřednictvím odkazů a smluvních příloh. Odkazovat lze na dokumenty, které jsou oběma stranám obecně známé, např. na technické normy. Smluvními přílohami mohou být obchodní (smluvní) podmínky, případně kvalitativní podmínky a technické podmínky. Takto je např. systém zadávání veřejných zakázek propracován u dopravních staveb. Ministerstvo dopravy vydává postupně technické předpisy pro stavby pozemních komunikací, stavby drah a další. Obsahují smluvní podmínky, kvalitativní podmínky, technické podmínky a další vzorové dokumenty. Jedná se o nezávazné, doporučené dokumenty; pokud je na ně odkazováno ve smlouvě, vzniká povinnost smluvních stran se jimi řídit.

U pozemních staveb takové technické předpisy nemáme k dispozici. Mohou je nahradit dokumenty vydávané např. uznávanými nevládními organizacemi ve výstavbě (např. technická pravidla Cechu pro zateplování budov, pravidla správné praxe Hospodářské Komory, doporučené technické standardy ČKAIT aj.).

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay