31. května 2020

Téma: Spotřeba tepla v bytovém domě

Pro řízení spotřeb energií a médií v bytových domech je prvotním předpokladem jejich průběžné měření a vyhodnocování.  Osoby odpovědné za správu domu a správci bytových domů obvykle nedisponují průběžnými daty z fakturačních měřidel dodavatelů energií a médií v průběhu sledovaného období. Údaje o spotřebách z fakturačních měřidel lze v případě spotřeby vody zatím získat jen jejich fyzickou kontrolou. V případě tepla je situace komplikovaná obtížností měření průběžné spotřeby dodaného tepla, resp. obtížností rozdělení nákladů mezi více subjektů (domů) v situacích, kdy jsou na jednom fakturačním měřidle (výměníkové stanici).

Dodavatelé rozúčtovacích služeb se liší především způsobem sledování spotřeb tepla. Zatímco u vody (teplé i studené) je situace jednoduchá – měří se vodoměry, které se od sebe liší zpravidla jen různou přesností měření – u tepla je situace výrazně komplikovanější. Oblast je legislativně upravena vyhláškou č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie, ve znění pozdějších předpisů.

V případě, že rozvod tepla vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě zaznamenává se spotřeba tepla pracovním měřidlem (kalorimetrem) stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii v místě vstupu vnitřního rozvodu tepla pro vytápění nebo vnitřního rozvodu chladu do bytu nebo nebytového prostoru. Je třeba však mít na paměti, že naměřená hodnota (za vytápění korigovaná zohledňujícím koeficientem na polohu místností bytu) určuje poměr podílu uživatele na nákladech tepla k podílům ostatních uživatelů jednotek v domě.

V případech, kdy rozvod tepla vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v několika místech, použijí se zpravidla zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Těmi jsou nejčastěji indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovanými na každém otopném tělese. Méně používanými jsou indikátory instalované na odtokové trubce z otopného tělesa nebo přístroje se snímačem teploty vnitřního vzduchu ve vytápěném prostoru a teploty venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období s trvalým průběhovým záznamem rozdílů těchto teplot vzduchu za časový interval, kterým je počet dnů v otopném období.

Zásadním pohledem osoby odpovědné za správu domu (SVJ či BD, případně pověřeného správce) může být pohled na technologická řešení měřících zařízení používaných jednotlivými dodavateli. Ta se mohou výrazně lišit a tomu by měla odpovídat i volba zákazníka. Zde zmíníme alespoň ta nejpodstatnější:

  • garantovaná doba provozu zařízení (funkčnosti baterií) – zpravidla desetiletá, která umožňuje velmi dobrou kombinaci s vodoměry, které je třeba vyměnit či podrobit kalibraci každých pět let. Měření pak při správném nastavení vyžaduje fyzickou přítomnost v bytě jen jednou za pět let, to samozřejmě nevylučuje možnost zástupce SVJ, BD či pověřeného správce zkontrolovat umístění a funkčnost odečtových zařízení kdykoliv v průběhu této lhůty (viz § 7 odst. 4 písm. a) a g) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ale také § 1183 odst. 1 zákona č. 89/2013 Sb., občanského zákoníku pro vlastníky jednotek)
  • jednosměrná či oboustranná technologie komunikace odečtových zařízení při rádiovém přenosu dat mezi sebou či směrem k datové sběrnici – v prvním případě je třeba dbát správného nastavení komunikace v průběhu celého provozního období a řešit případná odstínění odečtových zařízení, druhý způsob komunikace jednotlivých zařízení si v takovém případě zpravidla sám umí najít jinou cestu pro předání dat do centrální sběrnice k jejich odeslání, může však být náročnější na výdrž baterie a tudíž nemusí být schopen předávat údaje v četnější kadenci.
  • přístupnost zjištěných hodnot – někteří dodavatelé používají data v zakódované podobě (tzv. uzavřený systém) a zákazník se k nim dostane pouze s přivolením dodavatele. Takový způsob získávání dat neumožňuje zákazníkovi měnit dodavatele v průběhu desetiletého období. Takový systém používají i dva největší dodavatelé služeb rozúčtování v České republice. Otevřené systémy měření umožňují přechod k jinému rozúčtovateli bez nutnosti současného řešení technologie měření.
  • vliv na celkovou spotřebu a tím i náklady celé jednotky má zásadní vliv i nastavení parametrů topného media, tedy jeho množství a jeho potenciálu (teploty) patní regulaci na straně odběratele. Součástí této regulace pak musí být i měření celkového množství tepla a jeho maximální výkon pro následnou optimalizaci smluvních podmínek s dodavatelem tepla

Očekávané změny v průběhu letošního roku

V průběhu letošního roku má dojít ke změnám ve sledování nákladů na teplo, které se promítne především do způsobu měření jeho spotřeb a také v rozsahu a četnosti informování uživatelů bytů a bytových jednotek o jeho spotřebě. Půjde o promítnutí požadavků Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Právě požadavky na častější informování konečných spotřebitelů o výši spotřebované energie, resp. nákladech na teplo (a teplou vodu) bude mít zásadní vliv na volbu způsobu měření, ale také na vyhodnocování výsledků měření a jejich porovnávání v bytovém domě.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay

X