28. listopadu 2022

Téma: Správa bytového domu

Elektřina a plyn

Elektřina a plyn jsou komodity, jejichž cenové křivky v poslední době připomínají jízdu na tobogánu. I tímto konstatováním můžeme v těchto dnech vstoupit do kapitoly, kde si ukážeme význam elektrické energie a plynu pro bytové domy. Elektřina a plyn mají jeden zásadní rozdíl, ale i mnoho společného. Tím podstatným rozdílem je, že zatímco elektrické energie je zapotřebí v bytech a společných částech bytového domu vždy, u plynu tomu tak není. Plyn totiž bývá používán jako médium pro plynové kotelny, často součásti společných částí domu, nebo zařízení v nich umístěné, anebo umístěné mimo dům. V bytech se plyn užívá v části bytových domů, nejčastěji v kuchyni, ale také k ohřevu vody, tj. přípravě teplé vody v bytech, nebo i tepla.

Společné je naopak to, že obě komodity jsou pro domácnosti sjednávány v zásadě individuálně vlastníky a nájemci bytových jednotek, to určitě platí zejména u společenství vlastníků jednotek nebo bytových družstev. Elektřina a plyn spotřebované v bytových a nebytových jednotkách jsou tak vyúčtovávány jejich vlastníkům či nájemcům zcela samostatně jejich dodavateli. Svoboda volby dodavatele je omezena jen ve výjimečných případech, kdy dochází ke sloučení odběru na patě domu s následnou instalací poměrových elektroměrů. Pak se vlastně rozdělování nákladů na elektrickou energii blíží svou povahou rozúčtování nákladů na studenou vodu, tj. podle naměřených hodnot na podružném měřidle.

Z pohledu čistě obchodního dnes nabízí elektřinu a plyn společně velká část dodavatelů. Z původních dodavatelů elektrické energie se tak stali také dodavatelé plynu a naopak. Je to logický vývoj, který sleduje zjednodušení na straně zákazníka s ohledem na podobný charakter dodávek obou komodit zejména u domácností. Na dodavateli elektřiny pro společné části je zapotřebí většinové shody v bytovém domě, dodavatel plynu pak může být a bývá odlišnou osobou, kterou často vybírá provozovatel kotelny, kterým často nebývá vlastník bytového domu nebo společenství vlastníků jednotek.

Turbulentní vývoj cen obou komodit na trhu v posledních letech či spíše měsících vnesl hodně nejistot do sjednávání smluvních podmínek a tím i do predikce budoucích nákladů na odběr elektrické energie a plynu. V letošním roce byl všem domácnostem promítnut …

S účinností od 1. října t.r. bylo až do konce příštího roku upuštěno od poplatku za obnovitelné zdroje, kde zhruba 3/5 ročních nákladů na obnovitelné zdroje pokrýval stát ze svého rozpočtu a zbylé 2/5 byly rozpouštěny mezi odběratele ve stálých platbách. Sleva činí 599 Kč na MWh, což při průměrné spotřebě 3 MWh na běžnou domácnost činí slevu cca 1.800 Kč ročně. U domácností topících elektřinou může být sleva násobně vyšší.

Další podporou je sama cena elektrické energie a plynu. Původní vládní záměr zavést příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu, zemní plyn a teplo (byl publikován jako nařízení vlády č. 263/2022 Sb.) byl překonán rozhodnutím vlády o „zastropování“ cen energií a zmíněné nařízení vlády návazně na to zrušeno pod č. 299/2022 Sb. Nově tedy platí nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci. Podle něho platí, že 100 % domácností má nejvyšší cenu za dodávku elektrické energie ve výši 5 Kč /KWh bez DPH, s daní pak 6,05 Kč / KWh a za dodávku plynu ve výši 2,5 Kč/KWh bez DPH, tedy 3,025 Kč /KWh s daní. V obou případech platí, že je za každou komoditu účtován stálý měsíční plat ve výši 130 Kč za odběrné místo.

Trochu složitější je to v případech, kdy bytový dům topí plynem. Tady bude záležet na výši ročního odběru plynu. Odběr do 630 MWh roční spotřeby bude pokryt ze 100 % zastropovanou cenou, vyšší odběr pak pouze do 80 % tak, aby byla v těchto případech zachována motivace k hledání dalších úspor. Budeme-li vycházet z odhadu Svazu českých a moravských bytových družstev, pak se dá předpokládat, že u bytových domů o počtu 60-70 bytů půjde zpravidla o první kategorii, kde bude uplatněna v plné výši zastropovaná cena plynu. U větších objektů (či výrobě tepla pro více menších domů, leč součtem jejich bytů převyšujícím uvedené počty) může dojít k překonání stanovené hranice ročního odběru a pak bude zapotřebí aktivní součinnosti k dosažení podpory podle uvedeného nařízení vlády, zastropovaná cena se uplatní toliko u 4/5 nákladů.

Podíváme-li se na aktuální situaci na trhu cen energií, pak současné směřování cen elektřiny a plynu je směrem dolů. U elektrické energie se původní ceny hluboko pod 100 €/MWh vyšplhaly koncem léta až k hranici 1000 €/MWh a v současné době se pohybují pod 400 €/MWh. I proto se zdá, že se zastropovaná cena elektřiny ve výši 192 €/MWh zřejmě využije. Větší naděje je u plynu, kde se ceny dlouhodobě pohybovaly pod 100 € /MWh, aby s koncem léta vystřelily na 340 €/MWh. Současná cena kolísá v pásmu 110 až 120 €/MWh, přičemž zastropovanou hranicí je 96 €/MWh. U plynu je tak více pravděpodobné, že by se nemusel cenový strop uplatnit, ale je zapotřebí si uvědomit, že teprve nyní vstupujeme naplno do topné sezóny a zásob plynu bude postupně ubývat.

Tak či tak považuji za vhodné zakončit text doporučením pro vlastníky bytových domů a společenství vlastníků jednotek věnovat velkou pozornost nastaveným zálohám. Současný stav měření spotřeb energií zatím bohužel nedovoluje přesnější predikci vývoje poměru zaplacených záloh ke skutečným nákladům, přesto je jasné, že dojde k násobnému zvýšení nákladů, především na teplo, teplou vodu a elektřinu. To může mít důsledky v podobě nárůstu nedoplatků na službách za zúčtovací období letošního roku. Vyúčtování se navíc setká i se zvýšenými zálohami pro rok 2023. To bude po dlouhých letech stabilních výsledků náročná zkouška pro uživatele domácností, ale i pro společné řešení očekávaného nárůstu pohledávek. Držme si palce, aby i nadále platilo, že je Česká republika obecně velmi disciplinovaná, pokud jde přístup jednotlivých domácností ke svým závazkům. To vyplývá z dlouhodobého sledování finančních ukazatelů.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay

 

X