Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Rozúčtování a vyúčtování
Základní klíč k rozúčtování nákladů na energie a média a jejich následné vyúčtování příjemcům služeb je dán zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“), jinak též zákon o službách, a prováděcí vyhláškou č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, ve znění pozdějších předpisů.
Poskytovatel služeb je definován v § 2 písm. a) ZoS jako:
- vlastník bytového domu:
- bytové družstvo
1.2. obec
1.3. jiný vlastník
- společenství vlastníků jednotek
- vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky
Příjemce služeb je definován v § 2 písm. b) ZoS jako:
- nájemce bytu, nebo
- vlastník jednotky
Platí tedy, že vlastník bytové jednotky může být současně příjemcem služeb ve vztahu ke společenství vlastníků jednotek jako poskytovateli služeb, a naopak poskytovatelem služeb ve vztahu k nájemci bytové jednotky v jeho vlastnictví, který je tedy naopak v pozici příjemce služeb.
Osoba rozhodná pro rozúčtování služeb je:
- nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo
- vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
Zúčtovací období je definován v § 2 písm. c) ZoS jako období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb.
Náklady na energie a média se podle § 2 písm. e) ZoS rozumí cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky. Turbulentní cenový vývoj energií a médií předznamená do velké míry i výsledky rozdělení nákladů na teplo, teplou vodu, ale i elektřinu ve společných částech bytových domů (rozúčtování) a jejich porovnání se zálohami na tyto služby pro konkrétní vlastníky bytových jednotek či nájemce a podnájemce bytů. V příštím roce lze očekávat nárůst počtu i výše nedoplatků za letošní rok právě z důvodu růstu cen elektrické energie a plynu.
Rozúčtování je uvedeno v § 2 písm. e) jako vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby, mezi než řadí ZoS zejména dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu a osvětlení společných prostor v domě (poslední dvě položky zahrnují také elektrickou energii spotřebovanou na provoz výtahu a osvětlení společných částí bytového domu.
Rozúčtování má svá pravidla v ZoS a vedle toho jsou detailněji rozvedená pravidla právě pro teplo a teplou vodu ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Obě zmíněné položky jsou v současné době hodně sledovanými z důvodu skokového nárůstu cen plynu a elektrické energie. Obě komodity totiž hodně ovlivňují náklady na výrobu tepla a teplé vody.
Vedle toho růst cen elektrické energie a plynu, které spotřebovává samotná domácnost, je (až na výjimky) otázkou samostatného smluvního ujednání mezi dodavatelem komodity a jeho zákazníkem. A pochopitelně je i předmětem samostatného vyúčtování, které tak nijak neovlivní vztah člena bytového družstva či společenství vlastníků jednotek k těmto bytovým korporacím, u dalších nájemních vztahů bude záležet na tom, zda jde či není elektrická energie součástí ujednání o nájmu bytu.
Vyúčtování je definováno v § 2 písm. f) ZoS jako vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. Povinnost doručit vyúčtování příjemci služeb má poskytovatel služby (viz výše v tomto textu) nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období, zpravidla tedy kalendářního roku.
Můžeme společně odhadovat nakolik budou mít změny v nákladech bydlení, kam zcela jistě patří výdaje za elektřinu, plyn, teplo a teplou vodu, vliv na lepší monitoring průběhu spotřeb energií a médií a jejich cen v běžném zúčtovacím období. Mnohé subjekty se na to připravuji již nyní, nehledě na směřování evropské legislativy, které předpokládá nejméně měsíční informovanost o spotřebách tepla a teplé vody jako povinnou nejpozději od roku 2027. Řada vlastníků, bytových družstev i společenství vlastníků jde touto cestou už nyní. A je to správný trend, který může hodně ovlivnit budoucí náklady pro všechny uživatele bytů.
Zdroj: Martin Kroh, ČSRB
Foto: Pixabay
