Téma: Stavba z hlediska právního

Územní řízení, územní souhlas (VII)

Územní řízení považujeme za formu správního řízení. Ve své podstatě se jedná o první stupeň posouzení vlivu dané stavby na okolní území. Územní řízení upravuje ustanovení § 84 a násl. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění (dále jako „stavební zákon“). Výsledkem územního řízení je vydání územního rozhodnutí.

Celé správní řízení začíná podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatelem. Jeho náležitosti nalezneme v ustanovení § 86 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Po obdržení žádosti a její formální kontrole stavební úřad zahájí územní řízení. Správní úřad následně může nařídit ústní jednání, pokud mu nejsou dobře známy místní poměry u stavebního záměru. Jestliže daný záměr podléhá posuzování vlivu na životní prostředí, musí správní orgán ústní jednání nařídit vždy. Co se týče konkrétního předmětu územního rozhodnutí, v souladu s ustanovení § 77 stavebního zákona platí, že územní rozhodnutí je rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, o změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území, o dělení nebo scelování pozemků nebo o ochranném pásmu. V praxi bude patrně pro běžnou populaci stěžejní rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení. K tomu je nutno dodat, že účastníky územního řízení jsou vždy žadatel a obec, na jejíž území se nachází předmětný stavební záměr. Dále jsou účastníky i vlastníci pozemků, na kterých má být daný záměr vybudován, a případně osoby, kterým svědčí vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám či pozemkům, pokud mohou být stavebním záměrem ovlivněni.

Stavební záměr žadatele stavební úřad posuzuje z hlediska souladu se stavebním zákonem a prováděcími právními předpisy. V tomto kontextu přihlédne i ke konkrétním požadavkům na využívání příslušného území. Dále přihlédne k veřejné dopravní či technické infrastruktuře v daném území, případně i k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem. V poslední řadě přihlédne k požadavkům kladeným zvláštními právními předpisy a závaznými stanovisky dotčených orgánů.

Stejně jako v případě stavebního řízení lze územní řízení nahradit příslušnými správními instituty. Nejedná se však o instituty, které může ze své vůle uplatnit žadatel. Jedním z těchto institutů je tzv. zjednodušené územní řízení v režimu ustanovení § 95 stavebního zákona. Pokud příslušný záměr splňuje požadavky uvedené v tomto ustanovení, rozhodne stavební úřad v režimu zjednodušeného územního řízení. Zároveň je však nutno podotknout, že zjednodušené územní řízení nelze spojit se stavebním řízením. Zákon taktéž vymezuje jiné druhy územního řízení, mezi které řadíme územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.

Posledním typem územního řízení je územní souhlas. Ten stavební úřad vydá, pokud je záměr v zastaveném území či ploše, poměry v území se záměrem podstatně nezmění a tento záměr současně nevyžaduje žádné nové nároky na veřejnou dopravní či technickou infrastrukturu. Územní souhlas postačí v případě staveb nevyžadující povolení ani ohlášení a dalších staveb vyjmenovaných v ustanovení § 96 odst. 2 stavebního zákona. Výhodou územního souhlasu je, že celé řízení je podstatně zkráceno. Stavební úřad totiž musí vydat územní souhlas do třiceti dnů ode dne podání oznámení.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay