20. května 2022

Téma: Stavba z hlediska právního

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (I)

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (zkráceně „BPEJ“) řadíme k důležitým faktorům určující hodnotu pozemku. Ve své podstatě se jedná o pětimístné číslo či kód, kdy každé jednotlivé číslo v kódu popisuje určitou charakteristiku daného pozemku. Pro začátek je však nutné zmínit, že číslo BPEJ náleží výhradně zemědělským pozemkům. BPEJ upravuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění (dále jen jako „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“).

Na BPEJ lze nahlížet jako na investiční pomůcku. BPEJ totiž můžeme považovat za poměrně přesný ukazatel hodnoty pozemku. Při určování hodnoty pozemku však nelze spoléhat pouze na BPEJ, neboť ta někdy neodráží faktickou hodnotu pozemku. Pozemek s nízkou BPEJ tak může mít stejnou hodnotu jako pozemek s vysokou BPEJ. V čísle BPEJ totiž nejsou zahrnuty další důležité faktory určující výslednou cenu pozemku, jako například případné spoluvlastnictví, přístup na pozemek či tvar pozemku. Přesto však při určování hodnoty pozemku hraje BPEJ důležitou roli. Nelze rovněž opomenout vyhlášku č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku, v platném znění (dále jen jako „vyhláška“). V této vyhlášce v příloze č. 4 lze nalézt každou jednotlivou BPEJ a její základní cenu za m2 zemědělské plochy.

Druhou možností, kdy se lze v praxi setkat s BPEJ, je odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. To upravuje ust. § 9 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. O povolení odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhoduje příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Přesto pro některé stavební záměry není třeba tohoto souhlasu. Mezi ty řadíme například stavby v zastavěném území o výměře do 25 m2 nebo také stavby veřejně prospěšné umisťované v proluce o velikosti do 0,5 ha. Kompletní výčet nalezneme v ustanovení § 9 odst. 2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Osoba, která žádá o vynětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu je rovněž povinna uhradit odvod ve stanovené výši. Ten je splatný do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu. Ustanovení § 11a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu rovněž stanoví stavby či jiné objekty, u kterých žadatel není povinen hradit poplatek za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Mezi takové řadíme například stavby drah, pokud je staví stát, stavba silnic a dálnic, případně místních komunikací, a stavby čistíren odpadních vod. Obecně lze shrnout, že se jedná o stavby veřejně prospěšné.

Jak již bylo zmíněno výše, číslo BPEJ se skládá z pěti čísel. První číslo upravuje příslušnost ke klimatickému regionu v rozsahu 0–9. Druhé a třetí číslo vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce v rozsahu 01–78, čtvrté číslo značí kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám v rozsahu 0– 9 a pátá číslice vymezuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti opět v rozsahu 0–9. Číslo BPEJ lze naleznout v katastru nemovitostí u příslušné parcely.

Na závěr je třeba zmínit, že odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se platí z důvodu ochrany přírodního bohatství České republiky, a to jako jakási náhrada za využití přírodního bohatství. Uvedená povinnost ochrany životního prostředí je upravena v ustanovení § 1 odst. 1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay

X