14. dubna 2024

Téma: Stavební úpravy v bytových a rodinných domech. Jak se bránit v průběhu stavebního řízení?

V případě, že účastník stavebního řízení dojde k závěru, že stavebník nedodržuje obecné požadavky na výstavbu (např. požadavky na bezbariérové užívání stavby, či nedodržování technických norem), případně dochází ze strany stavebního úřadu k průtahům v rámci řízení, poskytuje mu stavební zákon či další právní předpisy několik prostředků ochrany. Ochranu však poskytuje i samotnému stavebníkovi.

V územním řízení má stavební úřad rozhodnout v jednoduchých věcech bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení. Pokud by šlo o zvlášť složitý případ, má na rozhodnutí lhůtu až 90 dní. To stejné platí i v případě stavebního řízení. Pokud stavební řízení nadále trvá a stavební úřad nevydal rozhodnutí i přes skutečnost, že výše uvedené lhůty uběhly, je nutné postupovat v souladu s ustanovením správního řádu. Na základě toho je možné se obrátit na nadřízený orgán stavebního úřadu. Obvykle je jím krajský úřad, případně magistrát, který na základě zmíněného podnětu přikáže stavebnímu úřadu, aby ve stanovené lhůtě vydal rozhodnutí.

Pokud nedojde ke sjednání nápravy prostřednictvím postupu výše uvedeného, je možné podat tzv. správní žalobu ve správním soudnictví, a to do jednoho roku poté, co marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí.

Dotčené osoby, mezi něž patří zejména sousedé, jsou účastníky stavebního řízení. Ti mohou v průběhu stavebního řízení podávat námitky, které jsou jejich hlavním nástrojem obrany. Důvodem pro podání námitky může být téměř vše, co souvisí s výstavbou či rekonstrukcí nemovitosti. Typicky se bude jednat o nedostatky projektové dokumentace (např. zastínění nebo světelné emise dopadající na sousední dům), plánovaný způsob provádění, který může omezit výkon vlastnického práva souseda, či následné užívání stavby (např. hlučnosti budoucího provozu).

Lhůta pro podání námitek záleží na skutečnosti, zda bylo nařízeno ústní jednání či nikoliv. Pokud ano, mají účastníci právo podat námitky písemně do okamžiku zahájení jednání, případně ústně při něm. Pokud stavební úřad nenařídil ústní jednání, stanoví lhůtu v délce alespoň 10 dní, ve které mohou být námitky uplatněny. O námitkách rozhoduje stavební úřad.

Proti rozhodnutí o stavebním povolení je účastník řízení oprávněn podat ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu bylo stavební povolení doručeno, odvolání. Odvolání se podává stejnému stavebnímu úřadu, který rozhodnutí vydal. O odvolání však následně rozhoduje krajský úřad či magistrát. Typickým příkladem pro podání odvolání může být nedostatečné vypořádání se s podanou námitkou ze strany stavebního úřadu. Proto v situaci, pokud není námitce řádně vyhověno, má účastník možnost domoci se svého práva prostřednictvím zmíněného odvolání.

Poslední možností, jak se bránit proti stavebnímu povolení, je možnost podat podnět k zahájení přezkumného řízení. To může být podáno i ze strany osoby, která není stavbou přímo dotčena, a tudíž nebyla účastníkem stavebního řízení. Podnět je vhodné podat v situaci, pokud má osoba podezření, že stavební povolení je v rozporu s právními předpisy.

Zdroj: JUDr. David Pytela

Foto: Pixabay