5. prosince 2024

Téma: Studny – lokální zdroje vody

Vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu bylo v roce 2017 (poslední dostupné statistiky ČSÚ) zásobováno 94,7 % obyvatel České republiky. Průměrný Čech spotřebuje každý den 88,7 litru vody při průměrné ceně vodného 37,2 Kč bez daně za m3.

Vodné zahrnuje platbu za odebranou pitnou vodu. Zahrnuje cenu dodané vody, náklady na její dodání a zisk dodavatele. Jako podklad pro účtování vodného slouží údaj o spotřebovaném množství vody na vodoměru. Vodné je tedy platba za vodu dodávanou prostřednictvím vodovodu pro veřejnou potřebu. Vzhledem k neustále zvyšující se ceně vodného hledají lidé jiné možnosti zásobování vodou. V případě vlastnictví pozemku většinou volí variantu vlastní study.

Studny jsou zařízení, kdy je voda pro potřebu jímána z vody podzemní, tzn. bez kontaminace vody povrchové. Podzemní vody však nejsou předmětem vlastnictví majitele pozemku a ani součástí příslušného pozemku, na němž se vyskytují.

Studny jsou:

  1. vodním dílem (viz vodní zákon)– musí splnit požadavky vodoprávního úřadu;
  2. stavebním dílem (viz stavební zákon)musí splnit požadavky stavebního úřadu;
  3. báňským dílem – studny hlubší než 30m.

V České republice je necelých 10 % obyvatel trvale zásobováno vodou z domovních nebo veřejných studní, větší procento lidí však využívá vodu ze studní na chatách nebo chalupách. Přesný počet studní na území ČR by šlo v současné době zjistit pouze fyzickou kontrolou území. Z důvodu ochrany podzemních zdrojů vody, přehledu o jejím jímání a využívání je nyní zřízení studny podmíněno vydáním:

  • stavebního povolení na studnu (stavební úřad);
  • povolení k odběru podzemních vod ze studny (vodoprávní úřad).

Studnu zřizujeme nejprve jako geologické průzkumné dílo, které se až následným vodoprávním rozhodnutím stane studnou. Do té doby z něj lze odebírat vodu jedině v rámci geologického průzkumu při čerpací zkoušce trvající méně než 14 dní. Na základě výsledků hydrogeologického průzkumu, čerpacích zkoušek vodních zdrojů, zpracované projektové dokumentace a zaplacení správního poplatku se žádá o povolení stavby vodního díla – studny. Platné povolení k odběru vody nezaručuje její kvalitu ani kvantitu.

Rozhodujícími kritérii pro umístění studny je disponibilní dostatek vody a minimální odstupové vzdálenosti. Dále je nutné zajistit, aby ani okolí studny nebylo jakkoliv znečišťováno, a tím ohrožena jakost podzemní vody – nejbližší okolí studny (min. 1–2 m) musí mít vodotěsnou dlažbu vyspádovanou směrem od studny. Do vzdálenosti minimálně 10 m by neměla mít přístup zvířata, nemělo by se zde hnojit ani skladovat hnůj, používat různé postřiky, manipulovat s naftou, oleji a rozpouštědly, neměla by se mýt auta… Měla by být pod kontrolou vodotěsnost kanalizačních objektů (žumpy, čistírny, šachty…).

Podle technického provedení rozlišujeme studny .

  • kopané – v místech, kde je dostatečné množství nezávadné mělké podzemní vody a vysoká propustnost hornin (např. písky, štěrky, jílovce);
  • vrtané – jímáme hlubší, zpravidla méně znečištěné nebo zcela neznečištěné podzemní vody, které bývají i lepší jakosti.

Většina vod z přírodních zdrojů nesplňuje požadavky norem pro pitnou vodu, proto je nutné i vodu ze studny upravit a pravidelně provádět údržbu spojenou s rozbory vody. Pro komerčně využívané studny by měla celková vizuální prohlídka studny proběhnout dvakrát do roka, vždy před zimním obdobím a po něm, vyčištění obvykle jednou za 5 až 8 let, kontrola vydatnosti studny, kontrola a údržba technického zařízení studny 2–4x ročně. Pro domácí studny je doporučena celková prohlídka studny alespoň jedenkrát ročně. V případě, že se výrazně zhorší vlastnosti čerpané vody anebo dojde k poklesu vydatnosti studny, je potřeba studnu vyčistit a vydezinfikovat.

Rozbor kvality jímané vody se provádí až po dočištění a stabilizování studny a zajišťují jej akreditované laboratoře.

Propojení domovního rozvodu napojeného na vodovod pro veřejnou potřebu a potrubí zásobovaného z vlastního zdroje – studny je zakázáno z důvodu možné kontaminace vody ve veřejném vodovodu. Jedinou variantou duálního zásobování vodou je instalace přerušovací nebo vyrovnávací nádrže, do které je voda z obou zdrojů přivedena a pak teprve rozváděna po objektu.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay