Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Klíčovými faktory, které ovlivňují reálnou energetickou náročnost budovy, jsou skutečná teplota vnějšího vzduchu a rychlost a intenzita větru. Tyto klimatické parametry se mohou lišit v rozmezí několika stovek nebo i desítek metrů, a proto určení ideální lokality pro budovu s ohledem na lokální klimatické podmínky je považováno z energetického hlediska za klíčové rozhodnutí. Především na konci zimního období lze dobře identifikovat lokality, na nichž ještě leží sněhová pokrývka, přičemž nedaleko od nich je jasně patrné, že jaro je již v plném proudu. Špičkoví odborníci proto podrobně zkoumají potenciální staveniště s ohledem na konfiguraci terénu, oslunění, průměrnou výšku sněhové pokrývky i atak větrem. Jsou známy i případy, kdy odmítají stavět v lokalitách, historicky nazývaných například jako Sibiř, U zmrzlého nebo Na větrníku, naopak vítají staveniště v místech označovaných jako Slunečná stráň, Za pecí, Sahara či V závětří.
Obecně lze říci, že z klimatického hlediska jsou ideální závětrná osluněná místa na úpatí jižních svahů, nebo pozice v mírných proláklinách či údolích u vodotečí, chráněných před větrem. Naopak je třeba se vyhýbat místům nedostatečně osluněným, zastíněným v důsledku konfigurace terénu nebo vegetací. Dochází-li ke stínění s následnou absencí oslunění pouze v nedlouhé části zimního období, kdy ani z energetického hlediska nelze očekávat marginální solární zisky, lze z technického hlediska tento fakt zanedbat. Jedná se spíše o pocitovou záležitost s možným dopadem na psychiku obyvatel domu. V případě stínění vegetací je třeba rozlišovat opadavé a neopadavé dřeviny – listnaté stromy v zimě propouštějí více slunečních paprsků a v létě naopak příjemně stíní, naopak jehličnany jsou z tohoto pohledu podstatně méně výhodné.
Také místa s intenzivními větry je třeba označit za nevhodná. Z uvedených důvodů je třeba se vyhýbat severním svahům, místům na vrcholcích kopců, v otevřené krajině nebo v hlubších protáhlých údolích, která přinášejí riziko jak z hlediska oslunění, tak i rychlosti větru. Stejně tak se nedoporučuje stavět v uzavřených údolích, v nichž dochází k dlouhodobé koncentraci studeného vzduchu.
Část těchto úvah se může pohybovat na teoretické úrovni, neboť situaci může ovlivnit i způsob parcelace, rozměry jednotlivých pozemků a jejich orientace ke světovým stranám, charakter i orientace stávající okolní zástavby i vlastnické vztahy. Navíc často velmi nepříznivě působí i regulativy, a to jak urbanistické, tak i technické. Dalšími omezujícími faktory jsou možnost napojení na inženýrské sítě, špatná dostupnost místa stavby a velká dojezdová vzdálenost.
Zdroj: ČKAIT
Foto: Pixabay
