4. srpna 2021

Téma: Věcná břemena, předkupní a zástavní právo

Výhrada vlastnického práva, lepšího kupce a koupě na zkoušku (V)

V případě výhrady vlastnického práva, lepšího kupce nebo koupě na zkoušku se jedná o vedlejší ujednání při kupní smlouvě upravené zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jako „občanský zákoník“).

Výhrada vlastnického práva závisí na úplném zaplacení kupní ceny ze strany kupujícího, aby se mohl stát vlastníkem předmětu koupě. Nebezpečí škody na věci ovšem přechází na kupujícího již jejím převzetím. To znamená, že pokud kupující převzal věc dříve, nežli splatil celou kupní cenu, odpovídá za případně vzniklé škody na věci, ačkoli ještě není vlastníkem předmětné věci. Výhrada vlastnického práva se rovněž může týkat věci movité i nemovité. Je-li prodána nemovitá věc s touto výhradou, pak po dobu trvání sjednané výhrady náleží plody a užitky stále prodávajícímu, zde se vychází především z obecné úpravy občanského zákoníku v ustanovení § 1072 ve spojení s ustanovením § 1073.

V případě výhrady lepšího kupce má prodávající právo dát přednost jinému kupci, kterého považuje za lepšího, jestliže se přihlásil ve stanovené lhůtě. Pokud si strany lhůtu neurčí, platí dle ustanovení § 2152 občanského zákoníku u movitých věcí lhůta tří dnů a u nemovitých věcí jeden rok od uzavření smlouvy. O tom, zda je či není nový kupec lepší, rozhoduje sám prodávající. Rozhodujícím kritériem pro stanovení lepšího kupce může být i vyšší cenová nabídka, ovšem záleží především na prodávajícím, jaké kritérium pro stanovení lepšího kupce je pro něj to zásadní. Proto i v případě, kdy první (původní) kupující nabídne vyšší cenu oproti druhému (následnému) kupujícímu, může být považován druhý kupující za lepšího kupce. Prodávající není povinen svá kritéria jakkoli předem sdělovat nebo následně zdůvodňovat, je ovšem žádoucí si tato kritéria pro lepšího kupce stanovit předem.

Koupě na zkoušku je koupě věci s podmínkou, že se věc ve zkušební lhůtě schválí. Pokud si strany neurčí sami, je lhůta stejná jako u výhrady lepšího kupce, tedy tři dny v případě movité věci a jeden rok u věci nemovité, a to od uzavření smlouvy. Ovšem pokud dle dohody stran má být předmětná věc prohlédnuta a vyzkoušena po jejím odevzdání, běží zkušební doba až ode dne odevzdání a nikoli od uzavření smlouvy. Kupující je zcela bez omezení, pokud se jedná o jeho rozhodnutí, zda danou věc skutečně schválí či nikoli, aby ovšem nastaly účinky kupní smlouvy, nevyžaduje se, aby kupující věc skutečně vyzkoušel či prohlédl.

Jestliže kupující však předmětnou věc nepřevezme a ta zůstává u prodávajícího, jedná se o kupní smlouvu s odkládací podmínkou. Účinky smlouvy pak nastanou až za předpokladu, že kupující věc ve sjednané lhůtě převezme a schválí, jak je zmiňováno výše. Pokud kupující věc na zkoušku převzal, má podmínka koupě věci na zkoušku povahu podmínky rozvazovací, to znamená, že došlo k uzavření kupní smlouvy, která se rovněž stala účinnou a na kupujícího také přešlo nebezpečí škody na věci. Platí tedy, že kupující věc schválil, pokud ji ve zkušební době neodmítl. Kupující však nemá právo po zkušební době věc odmítnout, pokud jí nemůže vrátit ve stavu, v jakém ji převzal. Není přitom rozhodné, zda škodu na věci způsobil sám nebo ke škodě došlo bez jeho zavinění.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M.

Foto: Pixabay

X