Téma: Voda pro nás, my pro vodu

Technická opatření pro využití šedé vody (III)

Normy

V listopadu 2018 byl vydán konečný návrh evropské normy EN 16941-2 označený jako FprEN 16941-2 „On-site non-potable water systems – Part 2: Systems for the use of treated greywater (Zařízení pro využití nepitné vody na místě – Část 2: Zařízení pro využití upravených šedých vod)“. Tato norma obsahuje v podstatě všechny požadavky, i když velice jednoduše popsané. Výpočet potřeby, výčet technických možností čištění a požadavky na zařízení. Případně i bakteriální a mechanicko-fyzikální parametry vyčištěné vody (převzaté z anglické normy). Obdobný materiál, ale bohatší po technické stránce, byl v ČR připraven už v roce 2012, ale nepovedlo se jej do soustavy norem prosadit.

Pojem „šedá voda“

Evropská norma uvádí tento pojem oficiálně. Kromě pojmu „šedá voda“, kterým se rozumí splaškové odpadní vody s výjimkou splaškových odpadních vod ze záchodů a pisoárů, zavádí norma pojem „lehká šedá voda“, což jsou šedé vody s výjimkou splaškových odpadních vod z kuchyní a praček. Právě lehké šedé vody jsou nejčastěji předmětem zájmu o recyklaci.

Využití šedých vod

Určitě by šlo vyčistit šedou vodu i na úroveň pitné vody, ale finančně se to obvykle nevyplatí, a tak se předpokládá její využití v rámci budov především na splachování záchodů a např. na úklid, mimo budovy pak na závlahu zeleně. Problém by nebyl ani se závlahou zeleniny, ale v tomto případě narážíme na výklad některých vodoprávních úřadů, které takové použití nelogicky berou jako vypouštění do vod podzemních, a vyřízení povolení k nakládání s vodami pak zájemce o takové využití oficiálně odradí.

Kdy se vyplatí recyklace šedých vod po ekonomické stránce

V první řadě a nejčastěji tam, kde je větší množství šedých vod (bytové domy, hotely, wellness atd.) a tam, kde se případně recykluje i teplo z těchto vod. Pak tam, kde je vody nedostatek (nedostatečné místní zdroje), a tam, kde potřebujeme minimalizovat množství odvážených odpadních vod (odpadní vody nejdou řešit v místě), tj. tam, kde pitnou vodu dovážíme nebo odpadní odvážíme. A v neposlední řadě tam, kde by se úspora vody pojala jako systémové opatření pro celou obytnou čtvrt.

Nejčastější způsoby úpravy šedých vod

Dá se říci, že se ve světě přístup rozdělil na dva proudy – high-tech (biologické čištění a separace kalu a bakterií membránami), nebo extenzivně (vertikální biofiltry). Membránové ČOV se většinou používají ve veřejných budovách, kde se řeší větší množství vod a kde je k dispozici kvalifikovaná obsluha. Extenzivní přístup se pak volí tam, kde chceme nároky na obsluhu minimalizovat, tj. v rodinných domech a tam, kde je místo (zahrada) a poptávka po užitkové vodě (závlaha zeleně).

Právní prostředí v ČR

Zatímco v zahraničí (Německo) je recyklaci šedých vod možno obecním úřadem i nařídit, u nás je situace obrácená. Ne vždy se podařilo oficiálním způsobem ji do praxe prosadit. Změnu snad přinese změna zákona o zdraví lidu (v současnosti schvalovaná spolu se zákonem o vodách), která oficiálně definuje užitkovou vodu vzniklou recyklací lehké šedé vody a možnosti jejího použití.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay