6. prosince 2024

Téma: Vybrané činnosti ve výstavbě

Projektová dokumentace a ochrana autorských práv (VI)

Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení, resp. pro ohlášení stavby, bude s velkou pravděpodobností také autorským dílem, které je chráněno podle autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů) a v souladu s občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb., dále ObčZ). Mezi druhy autorských děl uvádí autorský zákon jmenovitě dílo architektonické včetně díla urbanistického. Podmínkou je, že dílo nese znaky autorského díla (dílo musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické). Autorský zákon nechrání myšlenku, ale její tvůrčí zpracování. Autorem může být pouze fyzická osoba. „Výrazem individuality a originality, jako pojmových znaků autorského díla, je tzv. statistická jedinečnost díla, tedy musí se jednat o výsledek, k němuž nemohou dospět nezávisle na sobě dvě osoby.“ (Smejkal, Vladimír: Ochrana autorských práv u děl architektonických a urbanistických, ČKAIT-PROFESIS).

Znaky autorského díla splňuje v procesu navrhování stavby především projektová dokumentace pro stavební povolení, která dostatečně a jednoznačně popisuje formu, tvar a vlastnosti stavby. Další úrovně projektové dokumentace – dokumentace pro územní řízení, dokumentace pro provádění stavby – zpravidla tyto znaky nenaplňují. Stavbu, která se pořizuje na podkladě projektové dokumentace, považuje autorský zákon za rozmnoženinu autorského díla (autorský zákon, § 13).

Autorský zákon rozlišuje dva instituty autorských práv: práva osobnostní a práva majetková. Osobnostní autorská práva jsou spojena s osobou autora, jsou nepřevoditelná a nelze se jich (např. smluvním ujednáním) vzdát. Autor má právo na nedotknutelnost díla, na autorský dohled nad užitím díla, na uvádění autorství díla. Majetkovým právem je právo autora dílo užít, resp. udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva.

Výkon majetkových autorských práv u projektové dokumentace jako díla s nehmotným výsledkem upravuje občanský zákoník v ustanoveních o smluvním typu smlouva o dílo. „Je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví (autorská práva), má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy.” (ObčZ § 2634) Obdobné ustanovení má také autorský zákon: „Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.“ (autorský zákon, § 61).

Účel díla je možno v příslušné smlouvě o dílo uvést a popsat, nebo lze vycházet z obvyklého účelu užití projektové dokumentace, a to jako podkladu pro vypracování následné úrovně dokumentace stavby (dodavatelská, realizační dokumentace stavby; dokumentace skutečného provedení stavby) stejným nebo jiným autorem a jako podkladu pro provádění stavby. Právo výkonu majetkových autorských práv stavebníkem (objednatelem) vyplývá tedy přímo z uzavřené smlouvy o dílo, aniž by bylo nutno sjednávat samostatné licenční podmínky. V takovém případě se bude jednat o nevýhradní licenci, která dává autorovi právo užít dílo, resp. jeho autorské prvky, opakovaně. „Není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.“ (autorský zákon, § 61)

Licenční ujednání je třeba vložit do smlouvy o dílo v případě, že se má jednat o podlicenci nebo o výhradní licenci. Podlicencí se rozumí právo nabyvatele (objednatele) postoupit výkon majetkového práva dílo užít jiné osobě. Např. nabyvatel bude prodávat stavební pozemek s projektovou dokumentací stavby. Výhradní licencí omezuje nabyvatel (stavebník) použít dílo opakovaně pro jinou stavbu.

Omezení autorského práva umožňuje autorský zákon u tzv. volného užití (volná licence). Důležité specifické ustanovení o volné licenci se týká dokončených staveb: „Do práva autorského nezasahuje ten, kdo (…) architektonické dílo vyjádřené stavbou, výkresem nebo plánem užije pro účely udržovacích prací anebo změny dokončené stavby v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.“ (autorský zákon § 38d) Stručně řečeno, za okolností, kdy je znemožněno řádné užívání stavby, kdy hrozí havárie, nebo je nutno splnit požadavky právních předpisů, je možno využít této volné licence u dokončené stavby.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay