28. ledna 2023

Téma: Zděné stavby

Střechy a zděné stěny (VII)

K zastřešení zděných budov můžeme využít obou nejběžnějších typů střech, a to jak střechy sklonité, tak střechy ploché. Pro oba typy platí, že střešní konstrukci můžeme vytvořit nad pevným stropem nebo samostatně.

Plochá střecha s pevným stropem

V tomto případě řešení střechy nad zděným objektem provedeme pevnou stropní konstrukci jedním z dříve již popsaných způsobů.  Na konstrukci stropu se provedou vrstvy střechy s tepelnou izolací a se spádem zakončené povlakovou krytinou.  Uvedenou skladbu lze upravit pro vrchní krycí násyp z drobného kameniva nebo pro vrstvy vegetační střechy.  Pro tuto tzv. zelenou střechu musíme počítat s vyšší tíhou jejích vrstev a zejména růstového substrátu pro rostliny.

Sklonitá střecha s pevným stropem

Střecha je realizována nad stropem posledního podlaží. Klasickým příkladem je zřízení podkroví nebo půdního prostoru pod střechou. Pro vytvoření tohoto prostoru nejčastěji využíváme samostatné konstrukce dřevěného krovu. Ten pak tvoří sklonité roviny vlastní střechy.

Menší půdní prostor lze vytvořit i konstrukcí z dřevěných vazníků. Prostor ale bude ale výrazně omezen svislými a šikmými prvky vazníků, které se pravidelně opakují přibližně po jednom metru. Pro malé podkroví či půdu se využívá prostor pod hřebenem střechy s úpravou prutů vazníku.

Střešní nadezdívky

U sklonité střechy s krovem vzniká potřeba uložit dřevěné podélné trámy na krajích stavby, proto vznikají střešní nadezdívky, na kterých jsou položeny pozednice krovu. Tyto nadezdívky jsou obvykle pokračováním obvodové zděné stěny v prostoru půdy nebo podkroví.  Jejich výška obvykle kolísá mezi 500 až 1500 mm, často je užívána výška 750 mm nebo 1000 mm včetně poslední vrstvy cihel s železobetonovým věncem. Do tohoto věnce je kotvena pozednice, která je u dnes užívaných krovů namáhána svislými a vodorovnými silami, proto vyžaduje zakotvení, aby nedošlo k posunutí krovu nebo poškození zdiva vodorovnou trhlinou ve spáře. Železobetonový věnec nebo zakotvení do stropní konstrukce jsou jediným možným řešením. Samotný věnec na nadezdívce není vodný, neboť by se sám musel opírat o příčné stěny a v nich navazující věnce. Podkroví ale obvykle tyto stěny nemá. Proto je věnec doplňován svislými prvky k propojení do stropních konstrukcí a jejich pozedních věnců.  Jsou to železobetonové sloupky v nadezdívce nebo ocelová táhla. Zvolení celé úpravy je odvislé od typu a velikosti krovu, vzdálenosti jeho podpor, tíhy krytiny a výšky a provedení nadezdívky. Na internetu a v různých podkladech koluje mnoho detailů, které jsou ale často jen vodítkem a ukázkou řešení. Správně by tyto detaily měl řešit projekt stavby. Detaily je třeba řešit vždy podle konkrétního případu na vaší stavbě. Setkávají se zde požadavky na nosnost, tepelnou ochrany a technologii zděné výstavby včetně zásahu různých stavebních profesí. Pokud jiná firma dělá zdivo, další stropy nebo izolace a jiná krovy, je potřeba zařídit odbornou koordinaci návrhu i prací. Jinak hrozí vznik poruch, vlasových trhlin ve zdivu, které mají trvalý charakter a těžko se odstraňují.

Štítové stěny

Štítové stěny zděných podkroví a půd byly v minulosti samostatnou konstrukcí. Krov se jich nedotýkal nebo dotýkal jen částečně, neboť většinou u stěn nebo v jejich blízkosti byla pevná krovová vazba. Dnešní krovy ale využívají štítových stěn jako pevné podpory. Nahrazují tak krajní vazbu krovu, která by dnes často vadila využití vnitřního prostoru pod střechou. Při návrhu zděné štítové stěny tak musíme počítat s účinky zatížení konstrukcí krovu a i účinky působení větru na stěnu. To je záležitost, kterou by měl projektant znát, a navrhnout stěnu v odpovídající síle a materiálu. To je důležité zejména proto, že dnešní cihly jsou lehčí a nemohou vlastní hmotností lépe odolat účinkům vodorovných sil od větru a krovu. Dalším důvodem je užívání stěn menších tlouštěk, tj. pod 250 mm, které hůře odolávají při postavení bez opory ve své horní části. Opření stěny o krov lze uvažovat jen v odůvodněných případech, kdy krov je přizpůsoben a síly lze přenést na jiné části zdiva v půdorysu stavby.

Komíny

Při řešení zděných staveb nelze zapomenout na komíny. Na starých zděných stavbách jsou komíny součástí stěn a pokračují nad těmito stěnami v půdním prostoru nebo v podkroví.  Byly vyzdívány z klasických plných pálených cihel. Dnešní komíny jsou samostatně zděná nebo skládaná tělesa, který se vyznačují vícevrstvou modulární konstrukcí. Moduly prvků komínu mají často jiné rozměry než cihly zdiva. Stojí samostatně mimo zděné stěny, jsou přistavěné nebo jsou zapuštěné v široké drážce zdiva. Od vlastního zdiva jsou staticky odděleny, ale měly by být stabilizovány alespoň v úrovni stropní konstrukce. V prostoru půdy stojí samostatně a nejsou vázány na krov. Pro komíny platí také požární podmínky a omezení odvislé od teploty spalin v komíně. To znamená jiné pro zděné komíny od krbu nebo pro odvod spalin z tuhých paliv jako je dřevo nebo uhlí a jiné pro kondenzační kotle.

Plochá střecha s vazníky

Konstrukci ploché střechy vytvářejí převážně dřevěné vazníky s malým spádem. Vzdálenost vazníků od sebe se pohybuje kolem jednoho metru. Tato vzdálenost je výhodná pro tvorbu střešního pláště z latí, prken nebo desek z materiálů na bázi dřeva. Vazníky se osazují na zdivo zakončené pozedním věncem. Osazení je buď přímo na věnec, nebo na vyrovnaný podkladní dřevěný profil. Vazník může být podepřen na zděné obvodové stěně stavby, nebo na více místech, tj. i na střední stěn stavby. To je pro zdivo staticky výhodnější, neboť síly od vazníků jsou menší a roznášejí se na více stěn.

Sklonitá střecha s vazníky

Sklonitá střecha je tvořena konstrukcí za sebou položených vazníků stejně jako u předchozí ploché střechy.  Má větší výšku v hřebení střechy odvislou od spádu u použité krytiny. Krytiny můžeme rozdělit na velmi lehké, tj. většinou plechové a těžké z pálených nebo betonových tašek.

Požadavky na zdivo pod střešní konstrukcí

Zdivo pod střešní konstrukcí musí být zakončeno pozedním železobetonovým věncem. Ten je buď součástí stropní konstrukce, nebo je proveden na podezdívce pod prvky krovu či vazníků. Rozměry a dimenze výztuže věnce musí odpovídat statickému návrhu. Věnec je propojen na všech obvodových zdech a příčných zdech.

U varianty jen s krovem nebo s vazníky bez pevného stropu ovlivňuje řešení zdiva vzdálenost příčných stěn nebo pilířů a otvorů v obvodové stěně.  Pokud je vzdálenost příčných stěn velká nebo příčné stěny neexistují, je potřeba výrazně posílit pozední věnec a vytvořit vodorovný nosník, popřípadě osadit samostatný nosník nebo jeho rozpětí zkrátit uložením v zalomení zděné stěny.

U pevného stropu a krovu propojujeme věnec pod pozednicí s věncem u stropní konstrukce. V místech uložení sloupků krovu je potřeba strop zesílit a uvažovat s vynesením na přilehlé zdivo.

Při návrhu domu s otevřeným vnitřním prostorem a velkými otvory ve stěnách se již při návrhu neobejdeme bez práce statika. Pokud by zděné konstrukce nevyhověly, je třeba je nahradit nebo doplnit o železobetonové nebo ocelové sloupy.

Zdroj: ČKAIT

Foto: Pixabay

X