Uvaříme se v letních vedrech velkoměst?

Problém s přehříváním se týká všech nedostatečně zaizolovaných obytných domů, ale i řady veřejných budov, kterým chybí kvalitní zateplení plášťů, ale také střech a systém odvětrání, jež by obyvatele chránily před výkyvy vnějších teplot. Dobře tepelně izolovaný dům se v létě nepřehřívá a nepotřebuje chlazení. Funguje obdobně jako termoska – v zimě uvnitř udržuje horkost, v létě chlad.

Často jsou ale zatepleny pouze obvodové stěny domu. Zateplení střechy nebývá považováno za nezbytné. Právě byty v nejvyšším patře pod plochou střechou jsou ale vlnou veder zasaženy nejvíce. Tak bydlí i paní Ludmila z pražského sídliště. Panelák z roku 1967 je sice zateplený, ale střecha zůstala původní. Její byt v posledním patře se tak přehřívá, že kvůli vedru strávila několik nocí na lodžii.

Ve městech máme až o 10° C tepleji

Teplota v obytných budovách by neměla překročit hranici 27 stupňů Celsia, v tropických dnech však stoupají teploty v interiéru bez klimatizace i na více než 30 stupňů. Kvůli špatné tepelné izolaci se v Česku přehřívá až polovina bytů.

Nejhorší situace panuje v horkých letních dnech především ve velkoměstech. Přirozené povrchy (louka, les, pole) ve městech nahradily ty umělé (asfalt, beton, sklo), které mnohem více zadržují teplo. Současně případná srážková voda téměř ihned steče do kanalizace, a nestihne tak povrch ochladit. Přehřívání napomáhá také lidská činnost, teplo produkuje klimatizace, průmysl či doprava.

Podrobné informace zde

Zdroj: Okolo bytu, redakčně kráceno