27. července 2024

Z monitoringu médií: Žďárské dostupné bydlení je unikum

Slavnostním poklepáním základní desky prvního bytového domu svého druhu v ČR byl nedávno na Klafaru zahájen projekt dostupného bydlení. Slavnost zastihla stavbu již ve své hrubé podobě. Protože jde o prefabrikovanou dřevostavbu, její čtyři patra vyrostla doslova za 14 dní.

Sice již po republice několik poschoďových bytovek ze dřeva stojí, ale tento dům je unikátní způsobem svého vzniku. V úzké spolupráci s městem jej staví Společnost Dostupné bydlení, což je dceřiná společnost České spořitelny. Vše klaplo díky připravenosti města a projekt získal peníze z dotačního programu Nájemní bydlení od Státního fondu podpory investic (SFPI). Pozemky pro výstavbu poskytlo město Žďár nad Sázavou, stavebníkem je jihočeská společnost Nema Dřevostavby. Dřevo na domy pochází z pily ve Ždírci nad doubravou. Půjde o levnější nájemné bydlení, jen za 80 % běžného tržního nájmu.

Společnost Dostupné bydlení nabídne byty zaměstnancům z klíčových profesí, první budou zdravotníci. V sousedství již kopou základy pro další dřevostavbu, celkem v Sázavské vyrostou tři podobné bytovky. Žďárský projekt je bez nadsázky příkladem smysluplného a udržitelného stavebnictví a může být inspirací pro další česká města a obce, jak využít nové podmínky pro výstavbu cenově dostupných bytů. Navíc dům roste rychle a mimořádně úsporně s minimálními dopady na životní prostředí. Na unikátní počin se přijeli 21. května podívat do Žďáru zástupci vlády, municipality, významných společností i akademické sféry. Akce neušla pozornosti médií. Lidé, co měli k projektu co říci, se podělili o zajímavosti a okolnosti zrodu.

Osm významných osobností pak uchopilo zednická kladívka a z pódia zazněl typický zvonivý zvuk. Namísto obvyklého kamene totiž poklepali dřevěnou desku. Tím se naplnily oficiality a menší skupinky se vydaly na prohlídky domu s výkladem.

Co při slavnosti zaznělo:

Ministr životního prostředí Petr Hladík uvedl, že současná vláda podporuje dřevostavby průřezem všech svých resortů. „Velká rychlost, méně prašnosti a hlučnosti. Modularita dřevostaveb – to je něco, co při klasické výstavbě nedokážete udělat. Za mě palec nahoru,“ říká. Ministr také mj. prozradil, že pochází z Vysočiny a do Žďáru jako školák jezdil plavat do bazénu.

Jak předeslal generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon, banky bývají historicky v sektoru bydlení zaangažovány spíše hypotékami a financováním developerských projektů. Dostupné bydlení je zcela novým tématem. Zvláště, když je ČR již pár let v dostupnosti bydlení tzv. na chvostu EU. „Se Slovenskem se dělíme o poslední pomyslnou příčku v tom, kolik běžná domácnost potřebuje měsíčních platů na pořízení průměrného bytu,“ komentuje. A tak ČS založila před zhruba třemi roky dceřinou společnost Dostupné bydlení.

„Ve stejné době jsme se sešli se starostou Žďáru a plánovali, co vlastně můžeme společně udělat,“ ohlíží se ředitel. Protože Žďár byl na příležitost připraven, podařilo se s podporou Státního fondu naladit multizdrojové financování. S novým typem dřevostavby pomohli po své linii i odborníci z akademické sféry ČVUT a Hasičského záchranného sboru.

O tom, že před časem bylo dostupné bydlení legislativně zakotveno v českém právním řádu, informoval ředitel Státního fondu na podporu investic (SFPI) Daniel Ryšávka. Před rokem SFPI vyhlásil program Nájemní bydlení, do kterého se Dostupné bydlení ČS přihlásilo pilotním projektem. „Podařilo se nám nastartovat spolufinancování se soukromým sektorem, kdy stát iniciuje a podporuje skvělé projekty. Díky notifikaci s Evropskou komisí můžeme do dostupného nájemního bydlení dodat přes 12 miliard korun,“ dodává.

Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR (SMO) Radka Vladyková je přesvědčena, že jediná cesta k rozvoji a posunu ČR dopředu je spolupráce na úrovni státního, veřejného a soukromého sektoru. „Dostupnost kvalitního bydlení je dlouhodobě velkým problémem. Ve svých programech jej mají politici již od sametové revoluce,“ říká. Třeba koncem 18. století nastal díky dřevostavbám i rychlý rozvoj Prahy. Tehdy se na Šumavě vysazovaly smrky a dřevo se pak splavovalo do Prahy. „Proto potřebujeme pro Svaz měst a obcí takto osvícené starosty jako je ten žďárský a dobré partnery jako je ČS,“ dodává Radka Vladyková.

Náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Daniel Miklós, očekává, že legislativa se s ohledem na bezpečnost dřevostaveb bude vyvíjet. „V ČR někdy říkáme, ono to nejde – a pak se najde někdo, kdo neví, že to nejde a udělá to. Děkuji ČS a žďárskému starostovi za tu odvahu,“ vzkazuje. Do konce roku očekává návrh, který umožní postavit dřevostavby podle norem až do výšky 22 metrů. „Dřevo má budoucnost. Je to nejstarší stavební materiál od pradávna, jen jsme na to zapomněli,“ říká.

V podpoře financování dostupného bydlení se ČS inspirovala svojí mateřskou Erste Group. Ředitel rakouské korporátní banky Ingo Bleier informoval, že ve Vídni zhruba 40 % veškerého bytového fondu pochází z dostupného bydlení. „Iniciativa začala již před 70 lety, mezitím se stihla vybudovat celá řada zajímavých projektů,“ říká. Podle starosty Martina Mrkose bylo dílem náhody, že se připravený projekt potkal s vizí ČS. „Bereme si z toho to know how a poučení. V dalších měsících a letech chceme převzít štafetový kolík,“ říká starosta. Město již nyní připravuje po vlastní ose další dva nájemní městské domy – dřevostavby, v úplně stejném duchu. „Jsem rád, jak skvělý tým na úřadě mám. Bez kolegů by tento projekt nikdy nevznikl. Skrývají se za ním desítky hodin poctivé práce,“ připomíná Martin Mrkos.

Foto: Česká spořitelna

Zdroj: Žďárské noviny 6/2024