Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení
Rozúčtování nákladů na teplou vodu se řídí několika zákony a vyhláškami.
Právní úprava rozúčtování nákladů na teplou vodu se bude řídit zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty ve znění zákona č. 104/2015 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon o službách“), a prováděcí vyhláškou č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen „vyhláška“). K oběma předpisům byl vydán také metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.Vedle obecných pravidel pro rozúčtování nákladů na společnou přípravu teplé vody stanoví zákon o službách v § 6 odst. 4:
„Náklady na společnou přípravu teplé vody pro zúčtovací jednotku za zúčtovací období tvořené náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev vody a náklady na spotřebovanou vodu se rozdělí na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka se rozdělí mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb. Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů na teplou vodu nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 podlahové plochy zúčtovací jednotky.“
Ve vyhlášce v § 4 odst. 4 pak už najdeme jen odkaz na výpočtový vzorec uvedený v příloze č. 2 vyhlášky. Protože uvedený výpočtový vzorec v příloze č. 2 vyhlášky je trochu odlišný než ustanovení v zákoně § 6 odst. 4, je nutné ještě nahlédnout do metodického pokynu ze dne 15. 12. 2017, kde cca na straně 10 najdeme vysvětlení k odst. 4 vyhlášky a k ustanovení v § 6 odst. 4 zákona o službách.
Vzorec pro výpočet spotřební složky nákladů z přílohy č. 2 vyhlášky – tedy rozšířený vzorec, použijeme v případě, kdy sankcí postižených bytů je více a jejich celková podlahová plocha tvoří více než 5 % celkové podlahové plochy v zúčtovací jednotce.
Na vyhlášce je ponecháno určení:
a) rozsahu výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům,
b) jejich rozdělení mezi příjemce služeb,
c) hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období,
d) vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů,
e) náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.
(viz § 14a zákona o službách)
Vyhláška pro rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody stanoví základní neměnné pravidlo (§ 4 odst. 1):
„Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů.“
Dále vyhláška stanoví pravidla a další podrobnosti pro rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody.
Nově vyhláška doplňuje pravidla pro rozúčtování poskytování teplé vody ve společných prostorách (§ 5 odst. 3) jednotlivými příjemci služeb, to dosud v legislativě nebylo.
V domech, kde je tedy společná prádelna či jiná společná prostora, kde je možný odběr teplé i studené vody, je nutné vývody vody osadit vodoměry a vést evidenci spotřeb uživatelů těchto prostor. Pokud však nejsou v těchto společných prostorách instalovány vodoměry, je třeba, aby si poskytovatel služeb s příjemci služeb v písemném ujednání dohodl způsob rozúčtování.
Nezbytnost písemného ujednání o způsobu rozúčtování je dána v zákoně o službách v § 1 odst. 4. Toto písemné ujednání pak musí mít v písemné formě všichni příjemci služeb v domě.
Rovněž je i důležité pamatovat na podlahovou plochu u nebytových prostor. Nejen vyhláška, ale i metodický pokyn upozorňuje na nutnost stanovit pro nebytové prostory podlahovou plochu (která se používá pro výpočet základních nákladů na ohřev teplé vody) odborným posouzením dle způsobu odběru. Bohužel toto mnoho poskytovatelů služeb (SVJ, BD) nebere v úvahu, a tak se někdy stává, že nájemce nebytového prostoru, který využívá jako kancelář a sklad a je třeba o velikosti 90 m2, se spotřebou teplé vody z jednoho umyvadla cca 1 m3, platí základní složku za 90 m2. Aby se toto nestávalo, je tedy nutné odborným posouzením snížit podlahovou plochu u nebytového prostoru. K tomu nám poslouží tzv. směrné číslo spotřeby, které najdeme ve vyhlášce č. 428/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), která upravuje směrná čísla roční spotřeby vody uvedená v příloze č. 12. Například pro byt s tekoucí teplou vodu činí roční spotřeba na osobu 35 m3, zatímco původně to bylo plných 56 m3, ale protože průměrná spotřeba českých domácností klesá, změnila se i směrná čísla.
Pro náš příklad nebytového prostoru užívaného jako kancelář a sklad jedním nájemcem najdeme směrné číslo spotřeby 14m3 za rok.
Pozor – směrné číslo znamená spotřebu vody jako takové, tedy dohromady teplá a studená voda s tím, že se pro rozdělení směrného čísla spotřeby užívá zpravidla poměr 60 % studená a 40 % teplá voda.
Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB
Foto: Pxhere
