Téma měsíce července: Vydržení. Vydržení služebnosti

Vydržení služebnosti je praktickým způsobem, jak si zajistit právo na dlouhodobé užívání cizí nemovitosti k určitému účelu. V praxi může jít například o služebnost příjezdové cesty, kdy majitel pozemku dlouhodobě využívá cestu vedoucí přes sousední pozemek ke své nemovitosti. Další běžný příklad je služebnost odvádění vody, kdy majitel pozemku svádí dešťovou vodu na sousední parcelu. Pokud je taková služebnost vykonávána dostatečně dlouhou dobu a za splnění dalších podmínek, může být vydržena.

Co znamená držba služebnosti?

Aby bylo možno služebnost vydržet, musí její uživatel prokázat tzv. držbu služebnosti. To znamená, že musí služebnost fakticky vykonávat, a to po stanovenou dobu. Například pokud chce někdo vydržet služebnost přístupu k nemovitosti, musí pravidelně jezdit po cestě vedoucí přes sousední pozemek. Jestliže se jedná o odvádění vody, musí držitel služebnosti prokázat, že voda byla odváděna trvale a nejen občas. Pokud k užívání nedochází delší dobu, držba se může přerušit a vydržení pak nemusí být úspěšné.

Právní důvod držby

Povinnost držitele dokládat právní titul držby, tj. okolnosti, za nichž držbu nabyl, závisí na tom, zda jde o řádnou nebo mimořádnou držbu. V případě řádné držby musí doložit právní důvod, který ospravedlňuje jeho držbu služebnosti. Může jít například o písemnou dohodu mezi sousedy, která byla dlouhodobě respektována. Právní důvod držby musí být také v souladu s předpisy občanského zákoníku. U mimořádné držby nemusí držitel služebnosti právní důvod dokládat. Stačí, že držitel služebnosti ji vykonával dostatečně dlouho a splňuje ostatní podmínky vydržení.

Doba nutná k vydržení služebnosti

Významnou podmínkou vydržení služebnosti je doba, po kterou držitel služebnost vykonává. Pro vydržení v rámci řádné držby musí držitel služebnost vykonávat nepřetržitě po dobu 10 let. Podmínkou je, že držitel je v dobré víře, tedy domnívá se, že jeho právo vykonávat služebnost je oprávněné. Není-li držitel s to prokázat právní důvod, musí služebnost držet nepřetržitě po dobu 20 let, aby mohl úspěšně dosáhnout vydržení. Důležité je, že služebnost musí být vykonávána nerušeně. Pokud držiteli začne někdo v užívání bránit, dochází k přerušení držby. To se může stát například tehdy, pokud vlastník pozemku postaví na cestu překážku, která zabrání průjezdu.

Jak postupovat v případě sporů

Pokud mezi držitelem služebnosti a vlastníkem pozemku vznikne spor, je možné se obrátit na soud. Držitel může podat tzv. určovací žalobu dle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „občanský soudní řád“), kterou se domáhá určení práva služebnosti na základě vydržení. Tato žaloba se podává k příslušnému okresnímu soudu dle místa nemovitosti. Pokud je držitel služebnosti rušen třetí osobou, může se domáhat ochrany držby prostřednictvím žaloby na ochranu držby dle ustanovení § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

V soudním sporu musí držitel prokázat, že 1) služebnost vykonával po dobu 10 nebo 20 let v závislosti na typu držby, 2) užíval služebnost v dobré víře (při řádné držbě), 3) držba služebnosti nebyla přerušena. Žaloba ve sporu o určení práva služebnosti směřuje proti vlastníkovi nemovitosti, na které se služebnost vykonává. Pokud soud uzná, že podmínky vydržení byly splněny, vynese rozsudek, který potvrdí existenci služebnosti.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Foto: Pixabay