Téma měsíce června: Vydržení. Definice vydržení

Dobrá víra jako předpoklad vydržení

Vydržení představuje jeden ze způsobů nabytí vlastnického práva k věci, kdy osoba držící věc po zákonem stanovenou dobu se stává jejím vlastníkem. Tento institut slouží k právní jistotě a stabilitě majetkových vztahů. Základním předpokladem pro vydržení je nejen uplynutí vydržecí doby, ale také existence dobré víry vydržitele, že mu věc po právu náleží.

Definice vydržení

Vydržení je jednou z forem originárního nabytí vlastnického práva, jež umožňuje, aby osoba, která nejpozději v okamžiku nabytí do držby věřila, že jí věc skutečně patří, získala po uplynutí zákonné doby vlastnické právo. Tento způsob nabývání je upraven v občanském zákoníku, který stanoví podmínky, za nichž může vydržení nastat, přičemž jednou z těchto podmínek je právě i dobrá víra držitele.

Definice dobré víry v kontextu s vydržením

V tuzemském občanském zákoníku je tak pojem dobré víry úzce spjat s vydržením a představuje základní podmínku tohoto institutu. Dobrá víra (bona fides) je subjektivní přesvědčení držitele, že mu věc náleží právem. Je důležité, že dobrá víra se posuzuje subjektivně, tzn. z pohledu samotného držitele. Dobrá víra tak musí být výsledkem přesvědčení, že držitel vykonává vlastnické právo oprávněně. Není však nezbytné, aby se držitel podrobně vyznal v právních předpisech. Rozhodující je především jeho čestné přesvědčení založené na veřejně dostupných skutečnostech, že věc drží oprávněně.

Dobrá víra a její posouzení v soudním řízení

Dobrá víra se posuzuje individuálně, přičemž je nutné zkoumat jak objektivní okolnosti případu, tak i subjektivní přesvědčení držitele. Soudy při rozhodování vycházejí zejména z toho, zda držitel získal věc na základě právního titulu (kupní smlouvy, darovací smlouvy apod.), i když se později ukázalo, že převod nebyl proveden na základě platného právního titulu (např. neplatnost smlouvy). Dále se v těchto případech posuzuje, zda držitel jednal obezřetně a mohl objektivně zjistit, že věc nenabývá platně. K tomuto přispívají i veřejné seznamy v podobě katastru nemovitostí, který je veřejně přístupný a dobrá víra se odvozuje z údajů zapsaných právě zde. Ohledně nemovitých věcí je proto vyloučena dobrá víra, jestliže je z katastru nemovitostí zřejmé, že se držitel nemohl držby ujmout oprávněně.

Důsledky absence dobré víry

V praxi může dojít i k situaci, kdy dojde ke ztrátě dobré víry teprve v průběhu vydržecí lhůty. Dobrá víra však musí existovat po celou dobu vydržecí lhůty. Pokud se v průběhu této doby držitel dozví o právní vadě své držby, dobrou víru ztrácí a vydržení není možné. Podobná situace nastává, jestliže držitel není v dobré víře od počátku. Ani v tomto případě nemůže dojít k vydržení, přestože by jinak uplynula zákonem požadovaná doba držby. Judikatura je v těchto případech konstantní. Obvykle je rozhodnuto ve prospěch původního vlastníka, neboť institut vydržení slouží pouze k ochraně poctivé držby, nikoliv k legitimizaci neoprávněného přisvojení si cizí věci.

Závěr

Dobrá víra je jedním z nejdůležitějších předpokladů vydržení a jejím posouzením se soudy podrobně zabývají. Držitel, který chce vlastnické právo vydržením nabýt, musí být nejen faktickým držitelem věci, ale také po celou vydržecí dobu v přesvědčení, že mu věc právem náleží. Pokud tato podmínka není splněna, vydržení není možné a původní vlastník si může svůj nárok na věc úspěšně hájit a držitel nebude v případném soudním sporu úspěšný.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Foto: Pixabay