Téma měsíce června: Vydržení. Ochrana držby

Právo držitele na ochranu držby

Držitel má právo na ochranu držby v případech, kdy mu je držba rušena nebo zcela odňata. Právní ochranu mu poskytuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), který zakazuje svévolné zásahy do držby, ať už jde o fyzické osoby nebo právnické osoby. Podstatné je, že držitel nemusí být nutně vlastníkem věci – stačí, že ji drží fakticky a chová se k ní jako k vlastní.

Před čím a před kým je držitel chráněn?

Držitel je chráněn především před odnětím držby, tedy situací, kdy mu někdo zcela znemožní držet věc, a před rušením držby, kdy mu někdo brání ve výkonu držby, ale zcela ji neznemožní. Ochrana se vztahuje vůči jakékoli osobě, která neoprávněně zasahuje do držby. Nemusí jít pouze o vlastníka nemovitosti, ale i o třetí osoby, například sousedy nebo nájemce.

Odnětí držby a rušení držby nemovitosti

Odnětí držby může nastat například v situaci, kdy třetí osoba neoprávněně vnikne do nemovitosti – chaty, domu či jiného objektu – vymění zámky a znemožní držiteli vstup. Rušení držby může nastat například tehdy, když soused opakovaně vjíždí na váš pozemek nebo na něm skládá stavební materiál, čímž vám brání v užívání vlastní zahrady. Rušení držby může spočívat také v provádění nebo odstraňování staveb.

Svépomocná ochrana držby

Držitel má právo bránit svou držbu svépomocí, pokud jedná přiměřeně a neprodleně po zásahu. Pokud někdo neoprávněně obsadí váš pozemek, můžete ho vykázat. Svépomoc nesmí být neadekvátní – nelze například použít nepřiměřenou sílu či poškozovat majetek narušitele.

Poslední pokojný stav držby a jeho význam

Podle občanského zákoníku je rozhodující tzv. poslední pokojný stav držby – tedy stav, kdy držba existovala nerušeně a bez sporů. Pokud dojde k zásahu do držby, soud při posuzování žaloby přihlíží k tomu, jaký byl tento stav před zásahem. Význam tohoto principu spočívá v tom, že chrání stabilitu právních vztahů a brání svévolným zásahům.

Ochrana držby žalobou

Pokud svépomoc nestačí, může držitel podat žalobu na ochranu držby k soudu. Žaloba se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu se nachází nemovitost. Směřuje proti osobě, která držbu ruší nebo ji odňala. Žalobu je nutné podat do šesti týdnů ode dne, kdy se držitel dozví o zásahu do držby, jakož i o osobě, která zásah způsobila. Nejpozději lze žalobu podat do jednoho roku, kdy k zásahu do držby došlo.

Ustanovení § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, ukládá soudu, aby o žalobě z rušené držby rozhodl do 15 dnů od zahájení řízení. Jednání přitom není nutné nařizovat. Jestliže rušení držby spočívá v provádění nebo odstraňování stavby, činí lhůta pro rozhodnutí soudu 30 dnů. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně lze podat odvolání k nadřízenému krajskému soudu. Dovolání k Nejvyššímu soudu není přípustné.

Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Foto: Pixabay