Téma: Základní pojmy a právní úprava

Služby jsou:

1.      konzumované ve společných částech domu, kterými jsou především:

1.1.   úklid společných částí domu,

1.2.   odvoz komunálního odpadu,

1.3.   provoz výtahu,

1.4.   spotřeba elektrické energie ve společných částech domu (zejména osvětlení),

1.5.   rozhlasové a televizní rozvody,

1.6.   provoz a čištění komínů.

2.      konzumované uvnitř bytu nebo nebytového prostoru, pokud si jejich dodávku nesjednává uživatel jednotky sám, kterými jsou především:

2.1.   dodávka tepla,

2.2.   centrální dodávka teplé vody,

2.3.   dodávka studené vody a odvádění odpadních vod

(§ 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“);

Náklady spojené se správou domu a pozemku, které bývají u společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“) a bytových družstev (dále jen „BD“) předmětem vyúčtování:

2.4.   náklady na odměny členů statutárních orgánů,

2.5.   náklady na odměnu osobě, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku (operativní správce),

2.6.   pojistné,

2.7.   provozní náklady.

Rozúčtování nákladů na uvedené položky, které nejsou službami, a jejich roční vyúčtování jako záloh za služby žádný právní předpis výslovně neupravuje, ale jejich vyúčtování bývá standardně předmětem vnitřních rozhodnutí SVJ a BD.

Poskytovatel služeb je:

1.      vlastník bytového domu:

1.1.   bytové družstvo,

1.2.   obec,

1.3.   jiný vlastník;

2.      společenství vlastníků jednotek,

3.      vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky

(§ 2 písm. a) ZoS);

Příjemce služeb je:

1.      nájemce bytu, nebo

2.      vlastník jednotky.

Zúčtovací období je období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb.

Náklady na služby se rozumí cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky.

Rozúčtování je vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby.

Vyúčtování je vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období.

Osoba rozhodná pro rozúčtování služeb je:

1.      nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo

2.      vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

Východiskem právní úpravy budou rozličné pasáže dvou právních norem, jejich použití se řídí povahou právní formy bydlení:

a) pro bytové spoluvlastnictví (SVJ a vlastníci jednotek) jde o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zvláště pak §§ 1177, 1179-1181, 1183 odst. 1, 1186, 1208 písm. d) a e);

b) v případě družstevního nájmu (bytová družstva a členové družstev – nájemci) jde o zákon č. 90/2012, o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) §§ 742 a 744, tato ustanovení však řeší jen nájemné, zálohy na služby řeší zvláštní předpis a pravidla mohou též upravovat stanovy bytového družstva;

c) nájemní bydlení (obecní a soukromé vlastnictví bytových domů a jejich nájemce) je v základu upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, zvláště pak §§ 2247 a 2252.

Služby se pak řídí zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „ZoS“), jinak též zákon „o službách“ a vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Problematiky se jen dílčím způsobem, z pohledu správy společných částí domu a pozemku, dotýká i nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.

Zdroj: Mgr. Martin Kroh, ČSRB

Foto: Pixabay