Družstevní bydlení má svá specifika a s nimi spojená práva i povinnosti, které by měl každý člen znát. Na rozdíl od osobního vlastnictví bytu není družstevník přímým majitelem bytu, nýbrž pouze podílníkem družstva, které bytový dům vlastní. S členským podílem se však pojí právo nájmu konkrétního bytu. Zároveň je členství vázáno na dodržování stanov a plnění závazků vůči družstvu (například řádné placení nájemného a poplatků, dodržování domovního řádu apod.). Člen má také možnost podílet se na řízení družstva. Zejména se může účastnit členských schůzí, hlasovat a volit orgány družstva. Pokud někdo své povinnosti soustavně porušuje, nebo je závažně zanedbává, může družstvo přistoupit k sankcím. V krajním případě až k vyloučení člena, které znamená ztrátu členství i práva užívat byt.
Podle zákona o obchodních korporacích lze člena vyloučit při závažném nebo opakovaném porušení jeho povinností, případně z jiných důležitých důvodů určených ve stanovách družstva. U bytových družstev zákon navíc stanoví, že člena lze vyloučit i tehdy, když hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu (například dlouhodobě neplatí nájemné nebo soustavně ruší sousedy navzdory výstrahám). Dalším závažným důvodem může být pravomocné odsouzení člena za úmyslný trestný čin spáchaný proti družstvu nebo sousedům či jejich majetku. Konkrétní důvody mívají družstva rozepsány ve vlastních stanovách, nejčastěji jde právě o neplacení nájmu a závažné narušování soužití v domě.
Vyloučení nemůže proběhnout ze dne na den. Družstvo musí dodržet předepsaný postup, který je následující. Nejprve zašle problematickému členovi písemnou výstrahu, ve které ho upozorní na porušování povinností a možnost vyloučení, pokud nezjedná nápravu, a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Pokud člen ve stanovené lhůtě nápravu nezajistí, může představenstvo rozhodnout o jeho vyloučení. Rozhodnutí musí být písemné s uvedením důvodu a poučením o právu podat námitky. Zároveň platí, že družstvo má na vyloučení svého člena jen omezený časový rámec. Musí se tak stát nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy družstvo zjistilo prohřešek člena, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k prohřešku došlo.
Proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat námitky ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení. Námitky musí adresovat členské schůzi družstva. Členská schůze pak vyloučení buď potvrdí, nebo zruší. Pokud je vyloučení potvrzeno (nebo když člen námitky nepodá), jeho členství zaniká.
Nevyhoví-li členská schůze námitkám, může se vyloučený člen dále bránit soudní cestou. Má právo do tří měsíců od doručení rozhodnutí členské schůze podat žalobu a požádat soud o přezkum, zda vyloučení proběhlo po právu. Až do pravomocného rozhodnutí soudu zůstává členství de facto zachováno a člen zatím nepřichází o byt. Jestliže soud rozhodne ve prospěch člena, jeho členství pokračuje dále. V případě neúspěchu člena u soudu členství definitivně zanikne. Zánik členství znamená i konec nájmu družstevního bytu a vyloučený jej musí vyklidit. Družstvo mu následně vyplatí vypořádací podíl, který však obvykle nedosahuje hodnoty bytu.
Členovi, kterému vyloučení hrozí, lze proto doporučit situaci neodkládat a co nejdříve komunikovat s družstvem, odstranit vytýkané nedostatky (například uhradit dlužné částky) a případně vyhledat právní pomoc. Vyloučení z družstva by mělo být až krajním řešením.
Zdroj: JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát
Foto: Pixabay
Portál o bydlení – Novinky ze světa bydlení